Čínský Si Ťin-pching bude pravděpodobně po návštěvě Moskvy jednat s Ukrajincem Zelenským

Čínský prezident Si Ťin-pching (vpravo) a ruský prezident Vladimir Putin se účastní trilaterálního setkání s mongolským prezidentem Ukhnaa Khurelsukh na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Samarkandu, Uzbekistán, čtvrtek 15. září 2022.
Čínský prezident Si Ťin-pching (vpravo) a ruský prezident Vladimir Putin se účastní trilaterálního setkání s mongolským prezidentem Ukhnaa Khurelsukh na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Samarkandu, Uzbekistán, čtvrtek 15. září 2022.

Bude to poprvé, co čínský prezident bude jednat se Zelenským od začátku rusko-ukrajinské války.
Čínský prezident Si Ťin-pching bude pravděpodobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po své návštěvě Moskvy příští týden, aby se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvádí The Wall Street Journal.

Bude to poprvé, co čínský prezident bude jednat se Zelenským od začátku rusko-ukrajinské války.

Brigádní generál Pat Ryder, tiskový mluvčí Pentagonu, dříve v březnu řekl: „Existují náznaky, že Čína zvažuje smrtící pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině.

Ryder řekl: „Pokud by Čína poskytla pomoc, smrtící pomoc Rusku, významně nebo má potenciál tento konflikt významně rozšířit a znovu podpořit ruský cíl eliminovat Ukrajinu jako zemi.

Poté, co válka mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupila do druhého roku, vyzvala Čína k příměří mezi oběma zeměmi a vydala dvanáctibodový návrh na ukončení konfliktu.

Návrh naléhal na ukončení západních sankcí uvalených na Rusko, opatření k zajištění bezpečnosti jaderných zařízení, zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a kroky k zajištění vývozu obilí poté, co narušení způsobilo prudký nárůst světových cen potravin.

Od začátku války Čína zaujala neutrální postoj, ale nikdy nekritizovala ruskou invazi. Čína také obvinila Západ z vyprovokování konfliktu a „rozdmýchávání plamenů“ tím, že poskytuje Ukrajině obranné zbraně.

Ruský automobilový trh se propadl o více než polovinu

Ruský automobilový trh se propadl o více než polovinu
Ruský automobilový trh se propadl o více než polovinu

Kvůli válce proti Ukrajině se západní výrobci stáhli z Ruska. To má dramatické důsledky pro místní automobilový trh.

Prodej nových aut v Rusku klesl v roce 2022 meziročně o 59 procent na 626 300. Informovala o tom v pondělí konzultační agentura Avtostat, která se specializuje na ruský automobilový trh, podle agentury Interfax. Většina prodaných vozidel jsou ruské nebo čínské modely poté, co západní automobilky zastavily výrobu v zemi po začátku moskevské útočné války proti Ukrajině.

V Rusku působily mimo jiné německé automobilky VW, BMW a Mercedes. Továrna Mercedes v oblasti Moskvy byla slavnostně otevřena teprve v roce 2019 za přítomnosti prezidenta Vladimira Putina. Všechny tři společnosti uzavřely své továrny.

Ruský automobilový trh zdaleka nedosáhl svého vrcholu. V roce 2008 se v Rusku prodaly téměř tři miliony vozů. V té době se již spekulovalo o tom, že Rusko nahradí Německo jako nejdůležitější prodejní trh v Evropě. Mezinárodní finanční krize a později sankce, které následovaly po anexi Krymu, tento vývoj zbrzdily. Ruský automobilový trh je v posledních letech poznamenán krizemi. Pokles na něco málo přes 600 000 vozů znamená pro ruský automobilový trh nejnižší prodeje za poslední desetiletí.

Agentura pro atomovou energii: Dohoda s Ruskem o návštěvě jaderné elektrárny Záporoží je velmi blízko

Agentura pro atomovou energii: Dohoda s Ruskem o návštěvě jaderné elektrárny Záporoží je velmi blízko
Agentura pro atomovou energii: Dohoda s Ruskem o návštěvě jaderné elektrárny Záporoží je velmi blízko

Už několik dní vyjednávají s Rusy o získání přístupu k jaderné elektrárně.

„Možná brzy budeme moci navštívit jadernou elektrárnu Záporoží na Ukrajině, která je v současné době pod kontrolou Ruska, jsme velmi blízko dohodě s Ruskem,“ řekl generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. mluví pro francouzský kanál France24 .

Generální ředitel již několik dní jedná s ruskou stranou o návštěvě Záporoží .

Ve středu jednal s generálním ředitelem ruského jaderného energetického koncernu Rosatom Alexejem Lichačevem a poté oznámil, že o otázkách spojených s misí MAAE podrobně diskutovali.

Lichačev tehdy zdůraznil, že „bezpečnost jaderných zařízení byla pro Rusko vždy prioritou, bez ohledu na to, kde se nacházejí“. Mimochodem, ruská strana vyjádřila svůj záměr, aby mise MAAE byla uskutečněna „co nejdříve, jak to dovolí vojenská situace na zemi“.

Minulý pátek ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru se svým francouzským oficiálním protějškem Emmanuelem Macronem vyzval k co nejrychlejší zorganizování návštěvy delegace MAAE na místě za účelem prošetření skutečných okolností.

Generální tajemník OSN António Guterres nedávno navrhl „demilitarizaci“ oblasti kolem jaderné elektrárny , zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požadoval stažení ruských jednotek z oblasti jaderného zařízení.

Boje kolem jaderné elektrárny, která padla do rukou ruských jednotek, vytvořily hrozbu jaderné katastrofy , zatímco Kyjev a Moskva se navzájem obviňují z ostřelování oblasti zařízení.

Dodávka plynu: Systém by se mohl kvůli Putinovu rozhodnutí ve čtvrtek odstavit

ruský monopolní vývozce plynu Gazprom
ruský monopolní vývozce plynu Gazprom

Ruský prezident Vladimir Putin již dříve oznámil, že od čtvrtka bude moci Gazprom, ruský monopolní vývozce plynu, prodávat plyn pouze v rublech místo v eurech a dolarech. Země EU to nechtějí udělat, ale podrobnosti o Putinově plánu může odhalit až čtvrteční uzávěrka. Pokud Evropa nezaplatila, tolik byl ruský plyn.

Rusko trvá na tom, že „nepřátelské“ země platí za ruský zemní plyn v rublech, s rizikem, že evropské dodávky by mohly být přerušeny již tento týden, protože se blíží Putinův termín pro přechod na rubly. Prezident ve čtvrtek požádal Gazprom, aby přešel na novou metodu výpočtu, ale podrobnosti rozhodnutí a změny vypořádání jsou stále neznámé.

Evropa, která více než třetinu svých potřeb zásobuje ruským zemním plynem. Některé země, včetně Německa, největší ekonomiky, jejíž polovina spotřeby pochází z Gazpromu, uvedly, že neplatí v rublech. 90–95 procent dodávek plynu v Maďarsku závisí na Rusku, ale budapešťská vláda zatím nepřijala stojan.

Rusko ze své strany tvrdí, že bude za plyn přijímat pouze rubly a nebude dodávat plyn zdarma, napsal Oilprice.com ve svém shrnutí .

Evropské ceny plynu v úterý pokračovaly v růstu, dva dny před termínem 31. března, který stanovil Vladimir Putin vládě, Gazpromu a ruské centrální bance, aby přijaly opatření k platbě takzvaným „nepřátelským“ zemím v rublech. A ve středu šly futures kontrakty ještě výš.

Ruský prezident – ​​jehož seznam „nepřátelských“ států zahrnuje Spojené státy, všechny členské státy EU, Švýcarsko, Kanadu, Norsko, Jižní Koreu, Japonsko a mnoho dalších zemí – minulý týden nařídil centrální bance, aby do týdne systém zprovoznila. platby v rublech.

„Ruská vláda spolu s Národní bankou Ruska a Gazprom PJSC musí zavést balíček opatření pro země Evropské unie a další státy, aby změnily měnu dodávek zemního plynu na ruský rubl,“ řekl Putin tento týden na základě z kremelského dokumentu citovaného ruskou tiskovou agenturou.

Putin také pověřil ruskou vládu, aby schválila dodatky k současným smlouvám Gazpromu, které zahrnují konverzi měny na ruský rubl. To musí být provedeno do 31. března „při zachování dodávaných množství, cen a cenových zásad stanovených ve smlouvách“.

V komentáři k Putinovu plánu „ruských rublů za rubl“ lídři EU a největších evropských ekonomik uvedli, že změna měny plateb by byla porušením smlouvy a že Evropu nelze vydírat zemním plynem.

„Všude existují pevné smlouvy a součástí těchto smluv je měna, ve které se mají platit dodávky… ve většině případů jsou to eura nebo dolary,“ řekl minulý týden německý kancléř Olaf Scholz. Italský premiér Mario Draghi poznamenal, že „toto je zásadně porušení smlouvy, je důležité tomu porozumět“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla: „Nenecháme obcházet naše sankce. Doba, kdy bylo možné využít energii k našemu vydírání, je pryč.“

Podrobnosti pravidel přepínání zatím nejsou známy, ale v této patové situaci by se dodávky mohly zastavit už ve čtvrtek. O situaci jsme podrobně psali v tomto článku .

Prezident Moldavska je ochoten vyzkoušet ruskou vakcínu proti koronaviru

Moldavský prezident Igor Dodon v pátek oznámil, že je ochoten jako první z obyvatel této země vyzkoušet ruskou vakcínu proti koronaviru. Doufá, že vakcína bude občanům Moldavska přístupná.

Prezident Moldavska je ochoten vyzkoušet ruskou vakcínu proti koronaviru
Prezident Moldavska je ochoten vyzkoušet ruskou vakcínu proti koronaviru

Ministerstvo zdravotnictví Ruské federace 11. srpna zaregistrovalo první na světě vakcínu proti nové infekci covid-19, kterou vyvinul Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji společně s Ruským fondem přímých investic. Vakcína dostala název Sputnik V. Ministr zdravotnictví Ruské federace Michail Muraško oznámil, že výroba vakcíny začne ve dvou podnicích: v Gamalejově ústavu a závodě Binnopharm. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že vakcína prošla všechny nezbytné prověrky a že formuje stabilní imunitu.

„Hovořil jsem s ruskými kolegy o vakcíně proti koronaviru, která nyní prochází testy… když jsem o ní promluvil v Moldavsku, zjistil jsem, že je mnoho skeptiků… Proto bych vám chtěl oznámit, že jsem ochoten jako první z občanů Moldavska vyzkoušet ruskou vakcínu na sobě,“ napsal Dodon na své stránce na Facebooku.

Podotkl, že to chce udělat „pro všechny občany země“, aby se vakcína dostala co nejdříve do Moldavska.

Moldavské úřady dříve ohlásily 31 937 zaregistrovaných případů koronaviru, 921 nemocných zemřelo.

V Moldavsku platí až do 31. srpna režim mimořádné situace ve zdravotnictví, jsou zakázány hromadné kulturní akce a bylo zastaveno vyučování na školách. Obyvatelé země musí nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorách.

Světová zdravotnická organizace označila 11. března epidemii nové koronavirové infekce covid-19 za pandemii. Podle nejnovějších údajů WHO bylo ve světě zaznamenáno přes 22,2 milionů případů nakažení, více než 782 tisíc lidí zemřelo.