„Velmi málo lidí ví, že nejhorší epidemie, která kdy zasáhla Ameriku, španělská chřipka v roce 1918, byla výsledkem rozsáhlé celonárodní očkovací kampaně.
Lékaři řekli lidem, že nemoc byla způsobena choroboplodnými mikroby. Tehdy byly viry neznámé, jinak by obvinili je. Bakterie a viry spolu s několika dalšími neviditelnými organismy jsou obětními beránky, které lékaři rádi obviňují z toho, čemu nerozumí. Pokud lékař stanoví nesprávnou diagnózu a určí léčbu, která pacienta zabije, může vždy obvinit mikroby, nebo řekne, že pacient je sám na vině, protože nedostal včasnou diagnostiku a přišel k lékaři pozdě.
Pokud se vrátíme do historie během tohoto období chřipky v roce 1918, zjistíme, že zasáhla náhle ihned po skončení první světové války, když se vraceli vojáci domů ze zahraničí. Byla to první válka, v níž byly všechny známé vakcíny aplikované všemu vojenskému personálu. Tato směs jedovatých preparátů a bílkovin z mrtvol, z níž byly vakcíny vyrobeny, způsobila mezi vojáky tak rozsáhlou nemocnost a úmrtí, že se začalo mluvit o tom, že medicínskými kádry bylo zabito více lidí než výstřely z nepřátelských pušek. Tisíce vojáků bylo vyloučených z vojenské služby kvůli „zranění“ nebo posláni do vojenských nemocnic jako beznadějné případy. Úmrtnost a nemocnost mezi očkovanými vojáky byla čtyřikrát vyšší než u neočkovaných civilisty. To však nezastavilo prosazovatele vakcín. Vakcíny byly vždy velký kšeft, a proto byly tvrdě propagovány.
Byla to kratší válka, než plánovali výrobci vakcín, pro Američany trvala pouze jeden rok, takže propagátoři vakcín měli hodně nevyužitých dávek po záruce, které chtěli prodat s dobrým ziskem. Proto udělali to, co obvykle dělají, svolali setkání za zavřenými dveřmi a přišli s vlastním strašným očkovacím programem pro celou zemi (pro celý svět), s použitím všech svých vakcín a lidi začali strašit řka, že se vojáci vracejí domů z cizích zemí s mnoha smrtelnými nemocemi a že vlastenecká povinnost každého muže, ženy a dítěte je být „chráněným“, proto musíte všeho nechat, běžet do očkovacích středisek a dát si píchnout všechny očkování.
Většina lidí důvěřuje svým lékařům a vládním úředníkům a dělá to, co říkají. Výsledkem bylo, že téměř celá populace běžela bez jakéhokoliv rozmýšlení nechat si píchnout očkování, a bylo jen otázkou hodin, než začali lidé upadat do agónie, zatímco mnoho dalších se padlo s takovou virulencí, (vysvětlivka pojmu virulence na konči článku) kterou předtím nikdo nikdy neviděl. Lidé měli všechny příznaky nemocí, proti kterým se daly očkovat: vysoká horečka, zimnice, bolest, křeče, průjem atd., I příznaky hepatitidy po injekcích z hepatitidy C, jakož i propuknutí kožních vředů po injekcích z neštovic, jakož i ochrnutí po všech injekcích atd.
Lékaři byli zmatení a tvrdili, že nevěděli, co způsobilo zvláštní a smrtelné onemocnění, a samozřejmě neměli žádný lék. Měli vědět, že hlavním důvodem je očkování, protože to samé se stalo vojákům po očkování. Vakcinace proti tyfu způsobila nejhorší formu nemoci, kterou nazývali para-TYPHOID. Pak se pokusili potlačit příznaky silnější vakcínou, která způsobila ještě závažnější nemoci, v důsledku čehož mnoho lidí zemřelo a bylo zdravotně postižených. Kombinace všech jedovatých vakcín, které se koncentrovaly v organismu, způsobila takové silné reakce, že se nedokázali vyrovnat se situací. V táborech nastala katastrofa.
Některé vojenské nemocnice byly naplněny pouze ochrnutého vojáky, jejichž nazývali oběťmi války ještě předtím, než opustili americkou půdu. Když se po válce vrátili domů, mluvil jsem s některými z těch, co přežili tento očkovací útok, a mluvili více o hrůzách choroby v táboře než o samotné válce a bitvách.
Lékaři nechtěli, aby je obviňovali z této masové choroby po očkování, při níž zahynulo tolik vojáků, takže přišla myšlenka nazvat ji španělskou chřipkou, což byl dobrý způsob, jak obvinit někoho jiného. Španělé samozřejmě nesouhlasili s tím, že tuto nemoc nazvali jejich jménem. Znali pravdu, že tato nemoc nepochází z jejich země.
Na tuto chřipkovou epidemii zemřelo na celém světě 20 milionů lidí a zdá se, že byla téměř celosvětovou. Řecko a několik dalších zemí, které neprováděly očkování, byly jedinými, kteří neutrpěli touto chřipkou. Je třeba ještě něco dokazovat?
Doma (v USA) byla situace stejná; jediní, kteří se chřipce vyhnuli, byli ti, kteří odmítli očkování. Moje rodina a ještě jedna byly jedněmi z mála, kteří tvrdohlavě odmítali uvěřit propagandě a nikdo z nás nedostal chřipku a ani nekýchnul, navzdory skutečnosti, že všichni kolem nás byli nemocní a venku byla silná zima.
Zdálo se, že to každý má. Celé město bylo nemocné a umíralo. Všechny nemocnice byly zavřené, protože lékaři a zdravotní sestry byli nemocní. Vše bylo zavřeno, školy, podniky, pošta … vše. Na ulici nikdo nebyl. Bylo to jako město duchů. Neexistovaly lékaři, kteří by se starali o nemocné, proto moji rodiče chodili z domu do domu a v každém případě dělali vše pro to, aby pomohli nemocným. S nemocnými trávili dny i noci během několika týdnů a domů chodili, jen aby se najedli a vyspali.
Pokud příčinou tohoto onemocnění byly mikroby nebo viry, bakterie nebo jiné malé organismy, měli mnoho příležitostí nakazit mé rodiče touto chorobou, která ničila svět. Mikroby však nebyly příčinou této nebo jiné nemoci, takže to rodiče „nechytili“. Od té doby jsem hovořil s několika dalšími lidmi, kteří byli očitými svědky těchto událostí a unikly chřipce z roku 1918. Zeptal jsem se jich, zda byly očkováni a v každém jednom případě všichni řekli, že nikdy nevěřili na očkování a nikdy nedostali žádné očkování.
Chřipka z roku 1918 byla nejničivější nemocí, jakou jsme kdy měli a odhalila řadu lékařských triků, když lékaři na její potlačení použili ještě silnější jedy, které tuto nemoc pouze zhoršily, takže léčba skutečně zabila více lidí, než samotná chřipka. “
FluVictim I. Ida Honorof, E. McBean (Vaccination The Silent Killer p28)
Barbara Peterson
Zdroj: bs.info
Virulence
Virulence se určuje například podle schopnosti mikroba vyvolat onemocnění či v rámci něho usmrtit hostitele.
