Italské Benátky nebude smět navštívit větší skupina než maximálně 25 osob

Italské Benátky nebude smět navštívit větší skupina než maximálně 25 osob
Italské Benátky nebude smět navštívit větší skupina než maximálně 25 osob

Turistické skupiny navštěvující Benátky nemohou překročit 25 lidí: opatření rady má za cíl zpříjemnit soužití mezi turisty a obyvateli, ale také bojovat proti fenoménu zneužívajících turistických průvodců. Zakázáno je také používání reproduktorů

Po 5 eurové denní jízdence na návštěvu Benátek přichází „omezený počet“ pro turistické skupiny navštěvující vodní město: nemohou překročit 25 osob. A nebudou moci poslouchat výklady o městě z reproduktorů, které se stávají zakázanými. Rada města Brugnaro totiž schválila usnesení městské rady, které upravuje nařízení o policii a městské bezpečnosti a stanoví omezení počtu členů skupin doprovázených turistickými průvodci , společníky (nebo jinými subjekty označenými jako referenční body pro návštěvu pro skupinu) v historickém centru Benátek a na ostrovech Murano, Burano a Torcello. Skupiny nemohou přesáhnout 25 osob , tedy polovinu cestujících v turistickém autobuse. Rovněž bude zakázáno použití reproduktorů , které mohou způsobit zmatek a rušení . Opatření, které bude muset po schválení přezkoumat zastupitelstvo města, vstoupí v platnost 1. června 2024 .

ČTĚTE TAKÉ: Pět eur na vstup do Benátek: zde je 29 dní (od 25. dubna)

„Důležité opatření zaměřené na zlepšení řízení skupin organizovaných v historickém centru a na ostrovech Murano, Burano a Torcello, podporu udržitelného cestovního ruchu a zaručení ochrany a bezpečnosti města,“ komentuje radní pro bezpečnost Elisabetta Pesce. „Navrhuje se proto aktualizovat nařízení o policii a městské bezpečnosti o nový článek věnovaný regulaci způsobů provádění návštěv pro doprovodné skupiny se zvláštním zřetelem na potřeby ochrany obyvatel a podporu mobility chodců ,“ dodává.

„Jedná se o ustanovení, které je součástí širšího rámce intervencí zaměřených na zlepšení a lepší řízení cestovního ruchu v Benátkách , čímž zaručí větší rovnováhu mezi potřebami těch, kteří ve městě žijí, ať už jako obyvatelé nebo jako pracovníci, a těmi, kteří přijede navštívit město. Toto ustanovení je výsledkem řady kroků a diskusí s kategoriemi a provozovateli odvětví. Bylo proto zavedeno omezení počtu účastníků v turistických skupinách a zakázáno používání zesilovačů a parkování v úzkých uličkách, mostech nebo průjezdech . Počet 25 osob byl také rozhodnut dát homogenitu tomu, co se již děje při návštěvách městských občanských muzeí. Zavedení opatření od 1. června 2024 poskytne provozovatelům čas, aby se zorganizovali,“ komentuje radní pro cestovní ruch Simone Venturini.

Zavedením nového článku do policejního a městského bezpečnostního nařízení, který se týká skupin a turistických průvodců v historickém centru a na hlavních ostrovech, chce administrativa „nejen dát přesná pravidla pro respektování křehkosti Benátek, životaschopnosti a soužití s ​​těmi, kteří žijí v Benátkách, ale také dávají signál o přítomnosti neautorizovaných turistických průvodců , což s tímto novým článkem již nebude tolerováno,“ komentuje radní pro obchod Sebastiano Costalonga. „Regulace skupin, které navštíví město, bude také a především sloužit k zaručení certifikace průvodců , kteří je doprovázejí“.

Zdroj: https://www.dire.it/30-12-2023/997263-venezia-gruppi-turistici-massimo-25-persone/

Boldrini: „Znásilnění Hamasem je ohavný zločin, žádná beztrestnost“

Boldrini: „Znásilnění Hamasem je ohavný zločin, žádná beztrestnost“
Boldrini: „Znásilnění Hamasem je ohavný zločin, žádná beztrestnost“

Laura Boldrini požaduje, aby neexistovala beztrestnost za zločiny spáchané 7. října milicionáři Hamasu na izraelských ženách

„Vyšetřování, které provedl New York Times o znásilněních spáchaných milicemi Hamasu na izraelských ženách během teroristického útoku 7. října, uvádí mrazivá svědectví . Znásilnění je trestuhodný čin, který se také často používá jako válečná zbraň . Jeden z nejohavnějších zločinů, který musí být nahlášen a posouzen na příslušných místech. A beztrestnost nemůže být nikdy.“ Prohlásila to Laura Boldrini, poslankyně Demokratické strany a předsedkyně Stálého výboru Komory pro lidská práva ve světě.

Zdroj: https://www.dire.it/30-12-2023/997305-boldrini-stupri-di-hamas-crimine-abominevole-nessuna-impunita/

„Z Italského vládního rozpočtu jdou Miliardy na projekty lobbistů jako je most Stretto, ale vláda provedla škrty ve zdravotnictví, důchodech a veřejné dopravě“

Italský poslanec Angelo Bonelli
Italský poslanec Angelo Bonelli

Italský poslanec Angelo Bonelli při této kritice útočí na Italskou vládu kterou obviňuje, že „neustále upřednostňuje silné síly země na úkor Italských rodin a podniků“.

Včera schválený zákon o Italském rozpočtu premiérky Meloniové vlády je nespravedlivý a nespravedlivý, s jasnou orientací na zájmy silných mocí a výdajů v sektorech, které nemají nic společného s momentem, kdy země čelí dalekosáhlým sociálním a ekologickým výzvám. dosahování“: to řekli Verdi a poslanec Sinistra Angelo Bonelli v poznámce. Pokračuje: „Například rozhodnutí vyčlenit 8,8 miliardy eur na stíhací bombardér Tempest a 12 miliard eur na most přes Messinskou úžinu je šílené ve srovnání s naléhavými současnými sociálními a ekonomickými potřebami. Stejně jako daňová úleva ve výši 450 milionů eur a amnestie ve výši 8,3 miliardy eur na mimořádné zisky nashromážděné energetickými společnostmi znovu prokazují záměr této vlády neustále upřednostňovat silné síly země na úkor rodin a podniků“.

Bonelli také uvádí „drastické škrty v odvětvích, která jsou životně důležitá pro sociální soudržnost a blaho občanů, jako je snížení důchodů , které hrozí dalším postižením starších osob, které jsou již tak zranitelné díky očekávaným škrtům v odvětvích, jako je veřejná doprava a veřejné zdraví, infrastruktura nezbytná pro zajištění spravedlnosti a dostupnosti služeb. Kdo utrpí rány, které riskují, že za sebou zanechají ty nejpotřebnější.“

„Neschopnost obnovit fondy pro nadaci Ebri Rita Foundation of Levi-Montalcini, což ji přinutí zavřít, a škrty ve fondech na výzkum představují útok na vědecký a technologický pokrok země a ohrožují budoucnost inovací a Italská konkurenceschopnost. Stejně jako 400 milionů eur škrty ve fondech na prevenci hydrogeologické nestability a podporu zdravotně postižených lidí jsou oběťmi politiky, která ignoruje nebezpečí změny klimatu a potřeby nejslabších kategorií. Tyto volby nastiňují vizi, která zcela opomíjí potřebu rovnováhy mezi růstem a sociální spravedlností a zdůrazňuje nebezpečný sklon upřednostňovat zájmy několika na úkor mnoha,“ uzavírá.

Zdroj: https://www.dire.it/30-12-2023/997244-manovra-bonelli-miliardi-a-lobby-e-ponte-stretto-ma-tagli-a-sanita-pensioni-e-trasporto-pubblico/

STO DVACET ŠEST TRAFIK ROZEŽRANÝCH POLITIKŮ VE ZDRAVOTNICKÝCH POJIŠŤOVNÁCH

Kverulant.org zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Zjistil, že jsou plné rozežraných politiků a vysokých státních úředníků. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce.  Za posledních šest let takto politici již z veřejného zdravotního pojištění vyvedli dohromady více než 185 milionů korun do svých kapes. Kverulant každého z nich vyzval, aby peníze, které si „vydělal“, daroval libovolné dobročinné, nejlépe pacientské, organizaci. Kverulant usvědčuje rozežrané politiky již od roku 2009. Pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem

Od roku 1993 na území České republiky působilo celkem 29 zdravotních pojišťoven. Tento počet se postupem času zredukoval na současných sedm: Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a RBP zdravotní pojišťovna. Všechny hospodaří s veřejnými penězi z povinného zdravotního pojištění občanů. Celková výše vybraného pojištění překonala už v roce 2021 částku 400 miliard korun.

Největší je Všeobecná zdravotní pojišťovna, která zajišťuje zdravotní pojištění pro zhruba 5,9 milionu pojištěnců. Druhou největší je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra s více než 1,3 milionu klientů. Třetí je pak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna s 1,28 milionu klientů.

Všem pojišťovnám položil Kverulant na jaře 2023 dotaz dle zákona, aby zjistil, kdo sedí v jejich statutárních orgánech, jak často chodí na jednání a kolik za to bere. Zjistil při tom, že většina statutárních orgánů pojišťoven je prolezlá rozežranými politiky a vysokými státními úředníky, kteří vedle toho ještě „stihnou“ zastávat mnohé další dobře placené posty.  Tito lidé berou v pojišťovnách desítky tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Existuje však čestná výjimka. Tou je Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Ta členům správní a dozorčí rady neposkytuje žádné peněžité plnění ani odměny.

Kverulant se ve svém seriálu soustředil na čtyři zdravotní pojišťovny. Vojenská zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, Všeobecná zdravotní pojišťovna a Oborová zdravotní pojišťovna. Informace od VZP nebyly zadarmo. Aby je Kverulant dostal, musel pojišťovně zaplatit téměř 7000 korun.

Vojenská zdravotní pojišťovna

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má 15člennou správní radu a 9člennou dozorčí radu. Tím však výčet placených funkcí nekončí. V rozhodčím orgánu VoZP zasedá 10 lidí a výbor pro audit má 3 členy. Práce ve statutárních orgánech, ba ani v rozhodčím orgánu či výboru pro audit rozhodně není časově náročná. Všechny tyto orgány se scházejí přibližně 6krát do roka. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na 168 tisíc korun ročně. To je 28 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Jde však jen o průměr. Někdo si vydělá mnohem víc.

Tak třeba takový brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník si v pojišťovně od roku 2017 do roku 2022 přišel na 2 miliony korun. To je ročně v průměru 340 tisíc korun. Při šesti zasedáních do roka to vychází na 57 tisíc za jeden den práce. Šikovný brigádní generál dělal v VoZP nejprve místopředsedu správní rady a pak i jejího předsedu. A ne dosti na tom, generál Bubeník k tomu ještě stíhá dělat ředitele sekce vojenského zdravotnictví na ministerstvu obrany.

Velitel teritoriálních sil

K pěkným penězům za pár dnů práce si ale můžete pomoci i jako řadový člen. Receptem je kumulace funkcí. Štábní plukovník Ing. Antonín Genser je členem dozorčí rady, ale i členem rozhodčího orgánu. Tyhle dvě „práce“ mu od roku 2017 do roku 2022 vynesly skoro 1,5 milionu korun. Přibližně v průměru čtvrt milionu ročně za cca 14 dnů. A pan plukovník k tomu ještě dokáže být velitelem teritoriálních sil a to zní hrdě, ať už to znamená cokoliv.

Ředitel vojenské rozvědky

Vojenská pojišťovna je vůbec plná báječně schopných lidí. Řekli byste možná, že řídit vojenskou rozvědku je práce na více než plný úvazek, a což teprve když za humny zuří válka, na jejímž výsledku nám opravdu velmi záleží. Omyl, ředitel Vojenského zpravodajství generálporučík Ing. Jan Beroun stíhá řídit rozvědku a ještě být i členem správní rady VoZP. Dostal za rok 2021 a 2022 celkem 334 tisíc korun a jeho účast na jednáních v pojišťovně nebyla špatná. Krásných 74 %. VoZP mu za to odměny trochu zkrátila, ale 19 tisíc za den práce není špatný výdělek.

Best in covid

Skvělý výkon ředitele vojenské rozvědky, který mimo službu vlasti dokáže ještě pomoci státu s řízením pojišťovny, však není ojedinělý. O sebeobětování jistě může vyprávět i plukovník ve výslužbě Roman Prymula. Pravda, souběh jeho funkcí netrval dlouho, ale i tak si ocenění jistě zaslouží. Dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví, ale stihl být i členem dozorčí rady VoZP v letech 2018, 2019 a 2020. A to ještě není všechno. Pan Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Od února 2018 do půlky října 2020 byl i ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra. Dohromady si v obou pojišťovnách vydělal téměř 420 tisíc korun. A to není špatný výdělek za celkem přibližně 22 pracovních dnů.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV ČR) je po Všeobecné zdravotní pojišťovně druhým největším příjemcem plateb zdravotního pojištění. ZPMV má 15člennou správní radu a 9člennou dozorčí radu. Tím však výčet placených funkcí nekončí. V rozhodčím orgánu ZPMV zasedá 10 lidí a výbor pro audit má 5 členů. Práce ve statutárních orgánech, ba ani v rozhodčím orgánu či výboru pro audit rozhodně není časově náročná. Všechny tyto orgány se scházejí přibližně 6krát do roka. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na 270 tisíc korun ročně. To je v průměru 28 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce.

Předseda správní rady se vzdal odměn

Přestože si ZP MV ČR vyžádala na zpracování Kverulantova dotazu dle zákona čas navíc, v její odpověď chyběly údaje o odměnách dlouholetého člena správní rady, a od 10. 7. 2019 dokonce jejího předsedy JUDr. Ing. Jiřího Nováčka. Jiří Nováček je od roku 2014 náměstek ministra vnitra pro řízení sekce. Kverulant se domníval, že se nejedná o opominutí ale, že Nováček bere za svoje angažmá tak nemravné peníze, že se to pojišťovna stydí napsat. Této hypotéze svědčilo i to, že ZP MV ČR sice Kverulantovi neposkytla údaje o Nováčkových odměnách, ale informace o jeho docházce na jednání správní rady ano. Kverulant se mýlil a příjemné překvapení se tentokrát konalo. Kverulant si vyžádal doplnění informací a ZP MV ČR mu sdělila, že Jiří Nováček se svých odměn zřekl. Tím však dobré zprávy o členech statutárních orgánů vnitrácké pojišťovny končí.

Vrchní bachař

Od 1. 7. 2019 je členem správní rady generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly.  Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).

Dohnal má za sebou několik afér. V únoru 2014 zahájila krátce po svém nástupu ministryně spravedlnosti Helena Válková s Dohnalem řízení o odvolání z funkce. Po mnoha soudních peripetiích se však Dohnal do funkce vrátil a jen tři dny po tom, v prosinci 2015, odvolal své dva nejbližší podřízené. Některá média tento krok označila za „čistku“.

V prosinci 2017 se nechal vrchní bachař Petr Dohnal vyznamenat předsedou Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslavem Vodičkou. Vodička je bývalý člen pohraniční stráže a agent Veřejné bezpečnosti, který dokonce dvakrát vstoupil do KSČ. Od roku 2011 je předsedou Českého svazu bojovníků za svobodu. V letech 2016 až 2020 působil jako krajský zastupitel Ústeckého kraje za koalici SPO a SPD.

„Za dlouholetou a záslužnou práci pro Český svaz bojovníků za svobodu převzal Petr Dohnal z rukou předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky Pamětní medaili II. stupně“, 21. prosince 2017. Foto: Vězeňská služba ČR

Dne 8. května 2017 bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Základní plat vojáka v hodnosti generálporučík činí od 1. 1. 2023 celkem 129 430 měsíčně. Plat generálporučíka vězeňské služby na podzim roku 2021 se díky všem příplatkům od tohoto platu nebude příliš lišit. Když tento plat dosadíme do tabulky pro výpočet výsluhového příspěvku, zjistíme, že Dohnal bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti ještě 71 510 korun čistého měsíčně.

Policejní prezident

Nejspíš ještě lépe je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten si sice v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 jen necelých 700 tisíc korun, ale na výsluhách bere měsíčně od dubna 2022, kdy odešel z postu policejního prezidenta do civilu, částku kolem 100 000 korun čistého měsíčně.

Výsluhový příspěvek vojáků, policistů a bachařů má primárně sloužit sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není ani Dohnalův, ani Švejdarův případ. Možná by nebylo od věci se zamyslet nad tím, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát, nemají mít na výsluhy nárok. A možná by nebylo od věci tyto výsluhy zrušit úplně.

Kdo si v pojišťovně vydělal nejvíc?

Byl to ředitel Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje brigádní generál Ing. Petr Petřík. Ten si od roku 2017 do roku 2022 přišel na 3,5 milionu korun. Tedy přibližně na 600 tisíc korun ročně. Petřík byl do 30. 6. 2019 předsedou dozorčí rady, pak od 1. 7. do 9. 7. 2019 jejím členem a od 10. 7. 2019 opět předsedou. Mimoto je od 8. 2. 2017 členem výboru pro audit a od 22. 6. 2017 jeho místopředsedou.

Roman Prymula

Plukovník ve výslužbě Roman Prymula byl statuárním zástupcem ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra od února 2018 do půlky října 2020, ale stihl být i členem dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 2018, 2019 a 2020. Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady  Všeobecné zdravotní pojišťovny prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Vedle toho ještě Prymula dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví.

Všeobecná zdravotní pojišťovna

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je největším příjemcem plateb zdravotního pojištění a spravuje zhruba 5,9 milionu pojištěnců. Správní radu tvoří celkem 30 členů, z čehož 10 členů je jmenováno vládou a 20 členů voleno Poslaneckou sněmovnou. Patrně nikoho nepřekvapí, že členy správní rady jsou politici napříč politickým spektrem. Podobné je to s členy dozorčí rady. Ta má 13 členů, z toho 10 členů je voleno dolní komorou parlamentu a 3 členy jmenuje vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra financí a ministra práce a sociálních věcí.

Celkem tak mají politici ve VZP čtyřicet tři trafik. Jen znalci patrně vědí, že státní Všeobecná zdravotní pojišťovna má ještě dceřinou společnost Pojišťovnu VZP (PVZP), která poskytuje komerční pojištění. Ke čtyřiceti třem trafikám ve VZP je tak nutno ještě připočítat pět členů dozorčí rady PVZP a čtyři členy správní rady PVZP. Dohromady tak mají politici v obou pojišťovnách více než padesát trafik.

Práce ve statutárních orgánech rozhodně není časově náročná. Správní rada VZP se schází obvykle maximálně 12krát do roka a dozorčí 6krát. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na téměř 290 tisíc korun ročně. To je v průměru téměř 27 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za sledované období, tedy od roku 2017 do roku 2022 si tak politici uloupli z veřejného zdravotního pojištění 78 milionů korun.

Kumulace funkcí aneb Kašleme na voliče

Nejen na VZP je dobře vidět jedna z chronických nemocí, kterou trpí česká politika či, chcete‑li, správa veřejných věcí. Tato choroba se jmenuje kumulace funkcí. Hlavní symptom této nemoci je zřejmý, je jím nekvalitní, ledabylá a nekoncepční správa státu. Politici ani teoreticky nemohou mít čas byť jenom získat všechny informace, které by měli znát, když rozhodují o našich záležitostech. Vždyť například funkce radního v jakékoliv velké municipalitě, a zvláště v hlavním městě Praze, je velice mentálně i fyzicky náročná, jako práce víc než na plný úvazek. A ne dosti na tom, politici tímto přístupem vyjadřují i pohrdání voliči. Vždyť jako by říkali: „Ano, vy jste si nás sice zvolili, ale ve skutečnosti na práci pro vás kašleme nebo ji za nás bude dělat někdo jiný, někdo v pozadí a my se budeme moci soustředit na to nejdůležitější. Tím je obsluha nás samých.“

Křiklavým příkladem kumulace funkcí je primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS), který do dubna 2023 zasedal ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Nejenže je poslancem, je i členem zdravotnického výboru sněmovny. Od února 2022 je také členem podvýboru pro oblast specializačního a profesního vzdělávání, vědu a výzkum. Je také členem meziparlamentních skupin pro tyto státy: Itálie, Izrael, Rakousko a Spojené státy americké. K tomu ještě působí na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Svoboda si jako pražský primátor přijde na 140 tisíc měsíčně. Ve sněmovně jako poslanec vydělává 130 tisíc měsíčněSvoboda si na poslaneckých náhradách nechal vyplatit od počátku volebního období, tedy od listopadu 2021 do 1. července 2022, celkem 753 552 korun. To je téměř 110 000 korun měsíčně. Ve VZP si od roku 2017 do konce roku 2022 vydělal 1 737 398 korun. Vzhledem k tomu, že se správní rada schází přibližně jednou měsíčně a Svoboda má průměrnou účast 73 %, vychází jeho odměna na téměř 33 tisíc korun měsíčně za jedno jednodenní zasedání.

Svoboda není zdaleka jediným poslancem, který má celou řadu „vedlejšáků“ či, chcete-li, trafik. Podobně jako Bohuslav Svoboda se více než polovina poslanců věnuje i regionální politice. Česká televize uvádí, že ze 200 členů dolní komory je to 117. To je 59 %. Procentuálně nejvíc zastupitelů, radních nebo starostů mají ve svém klubu lidovci, 17 z 20, to je 85 %. U ODS je to 21 z 34 (61 %), ANO má 40 z 71 (56 %), STAN 19 z 33 (57 %), SPD 12 z 20 (60 %), TOP09 7 ze 14 (50 %). Piráti nemají v municipalitách žádného člena. Kromě zasedání ve správních a dozorčích radách a regionální politiky se ale někteří zákonodárci věnují také ještě svým původním povoláním. Jsou třeba lékaři, právníky nebo řediteli divadel či škol.

Certifikovaný homeopat v čele správní rady

Nejvíce si v pojišťovně vydělala poslankyně za ANO Věra Adámková, CSc. Od roku 2017 do roku 2022 to bylo celkem 2,6 milionu korun. Adámková je členkou správní rady VZP od 6. února 2014 a v únoru 2018 byla zvolena její předsedkyní. Pak ji v únoru 2022 vystřídal další politik Tom Philipp (KDÚ-ČSL). Po tomto datu již byla Adámková jej místopředsedkyní správní rady.

Adámková v roce 2019 obdržela anticenu spolku Sysifos zlatý Bludný balvan v kategorii družstev (spolu s Andrejem Babišem, Tomiem Okamurou a „dalšími hvězdami českého politického nebe“) za „blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy“. V „laudatiu“, tedy v odůvodnění udělení anticeny byl zmíněn její výrok na půdě sněmovny: „Právě proto, že jsem certifikovaný homeopat, musím říci, že je naprosto špatně, kdyby se pustily tyto léky do prodeje, protože obsahují velmi závažné látky, byť tedy v malém ředění, které mohou lidské tělo poškodit.“

Kverulant by chtěl věřit, že místopředsedkyně VZP toho o zdravotní problematice ví více než o homeopatii. Homeopatické preparáty v sobě neobsahují jedinou molekulu původní látky, a proto mohou poškodit maximálně tak pacientovu peněženku. Pravidelně to ukazují skeptici po celém světě, kteří se homeopatiky vesele předávkovávají.

Původně kardioložka Adámková také stanula v čele „výzkumného týmu“, který vypracoval studii proveditelnosti vývoje české vakcíny na onemocnění covid-19. Začátkem dubna 2020 Adámková uvedla, že zatím nechce předvídat, zda bude výzkum úspěšný a kdy by mohl mít hmatatelné výsledky. Místopředseda České vakcinologické společnosti, epidemiolog Roman Chlíbek, se naopak předpovědi nebránil a ta se pak také zcela vyplnila. Žádná vakcína nebude, ve vakcínách jsme outsider. Chlíbek rovněž vyjádřil rozpaky nad tím, že týmu vyvíjejícímu očkování velí lékařka s úplně jinou specializací, a to kardiologickou, což je podle něj český unikát.

Ale paní Adámková toho vedle řízení pojišťovny, homeopatie a vývoje originální české vakcíny proti covidu stihne ještě mnohem více. Ve sněmovně je poslankyně Adámková místopředsedkyní výboru pro zdravotnictví, členkou podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství, podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky, podvýboru pro oblast populačního zdraví, implementaci nových léčebných a vyšetřovacích metod a dále ještě členkou meziparlamentních skupin pro tyto státy: Itálie, Izrael, Rakousko, Spojené státy americké, Spolková republika Německo, Velká Británie a pro severské státy.

Konflikt zájmů Toma Philippa

Jak už bylo uvedeno, v únoru 2022 byl předsedou správní rady VZP zvolen další politik, Tom Philipp (KDÚ-ČSL). Před tím byl Philipp členem správní rady VZP, a to až do září 2020, souběžně s tím, že byl i 1. místopředsedou představenstva velkého poskytovatele zdravotní péče společnosti Agel. Agel vlastní v České republice síť desíti nemocnic, poliklinik a dalších zdravotnických zařízení. Těm za zdravotnické výkony platí zdravotní pojišťovny v čele s VZP. Je celkem evidentní, že zájem pojišťovny je, aby tyto platby byly co nejnižší, a zájem nemocnic je právě opačný. Ale Tom Philipp zřejmě neměl problém v dohodovacím řízení zastupovat obě strany. Dohodovací řízení je institut pro stanovení hodnot bodů, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů.

Ve sněmovně je poslanec Philipp místopředsedou výboru pro zdravotnictví, podvýboru pro oblast financování zdravotnictví a zdravotní pojištění, místopředsedou podvýboru pro oblast financování zdravotnictví a zdravotní pojištění a členem podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu. Dále je členem stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací a členem stálé komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Je také členem meziparlamentních skupin pro tyto státy: Arménie, Francie, Katar, Slovensko a Bahrajnské království.

Hlídač státu stát nehlídá, ale vytváří

Smutným překvapením objeveným při analýze všech dat bylo pro Kverulanta zjištění, že členem správní rady VZP je od roku 2022 i Michal Bláha, zakladatel a ředitel skvělého protikorupčního nástroje Hlídač státu. Podobně jako Kverulant měl i Michal Bláha před lety odvahu začít kontrolovat, jak politici, úředníci a stát zacházejí s našimi penězi. Díky němu a jeho Hlídači státu se dají vyhledávat informace o smlouvách, úřadech, politicích a kontrolovat toky veřejných peněz. Nyní o tocích veřejných peněz sám rozhoduje, a to nejen jako člen správní rady VZP, ale od prosince roku 2018 i jako předseda dozorčí rady pražské městské firmy OPERÁTOR ICT. OPERÁTOR ICT je firma ze 100 % vlastněná Pražským magistrátem a ročně z rozpočtu města utrácí přibližně čtvrt miliardy korun.

Do obou funkcí dosadili Bláhu politici z Pirátské strany. Kverulant je přesvědčen, že je možné stát buď vytvářet, podílet se na chodu jeho velké instituce, nebo jej kontrolovat, potažmo, že politiky je možné buď kontrolovat, nebo se s nimi kamarádit. Dělat obojí najednou je konflikt zájmů.

Velká trafika Jaroslava Faltýnka

Jak už bylo uvedeno, tak patrně jen skuteční znalci vědí, že státní Všeobecná zdravotní pojišťovna má dceřinou společnost Pojišťovna VZP, která poskytuje komerční pojištění. Tato dcera získala lobováním Jaroslava Faltýnka (ANO) monopol na pojištění léčebných nákladů cizinců. Šlo o miliardový byznys na úkor běžných komerčních pojišťoven a v rozporu s legislativou EU. Cílem Kverulanta bylo donutit stát ukončit tento nemravný a nezákonný byznys. To se mu nakonec podařilo a monopol byl přijetím novely příslušného zákona 12. června 2023 zrušen. To vedlo ke zlevnění pojištění o desítky procent. Tato kauza však pro Kverulanta zrušením monopolu PVZP nekončí. PVZP podala na Kverulanta žalobu. Domáhá se stažení této kauzy a uveřejnění omluvy. Pokud by Kverulant tuto při prohrál, tak by pravděpodobně následovala žaloba o náhradu škody, která by mohla být pro Kverulanta likvidační. Podrobnosti naleznete v kauze Jak Kverulant pomohl zarazit velkou trafiku Jaroslava Faltýnka a čelí za to žalobě.

Dvojitý Kalousek

Miroslav Kalousek si jako místopředseda správní rady ve VZP vydělal v roce 2022 celkem 316 tisíc korun. V roce 2022 se konalo 10 zasedání správní rady. Kalousek si tak za jeden den práce přišel na téměř 32 tisíc korun. Kolik činí Kalouskova odměna v PVZP, Kverulant neví, PVZP mu to odmítá sdělit.

Kverulant se v březnu 2023 dle zákona o veřejném přístupu k informacím zeptal PVZP nejen na odměny Miroslava Kalouska, ale na odměny všech členů správní a dozorčí rady této pojišťovny. PVZP mu tyto informace odmítla poskytnout. Organizaci na neposkytnutí informace o výši odměn patrně velmi záleží, a tak si na její zatajování dokonce najala externího advokáta. Ten Kverulantovi sdělil, že pojišťovnu „nelze považovat za povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, což je konečně podloženo i judikaturou“, a proto informace poskytovat nemusí a ani nebude.

Soudní žaloba

Kverulant se podáváním dotazů dle výše uvedeného zákona zabývá již od svého vzniku v roce 2009, a proto proti neposkytnutí informací podal stížnost. Marně, PVZP, respektive její matka Všeobecná zdravotní pojišťovna, mu opět informace o odměnách statutárních orgánů odmítla poskytnout. Kverulant proto v květnu 2023 podal na VZP žalobu. Poté co Kverulant zaplatil soudní poplatek ve výši tři tisíce korun, bylo první jednání nařízeno na pondělí 27. 11. 2023. V pátek před pondělním jednáním přišlo rozhodnutí o odročení jednání.

Kasační stížnost

Neuplynul ani týden a místo vyrozumění o nařízení jednání bylo Kverulantovi 30. 11. 2023 Městským soudem doručeno odmítnutí žaloby. Soud toto odmítnutí zdůvodnil tím, že Kverulant před podáním žaloby nevyčerpal všechny opravné prostředky. S tímto pohledem Kverulant nesouhlasí. Vždyť před podáním žaloby podal Úřadu pro ochranu osobních údajů podnět k provedení přezkumu nezákonného rozhodnutí. A teprve když tomuto podmětu nebylo vyhověno, tak Kverulant podal soudní žalobu. Proto Kverulant nyní proti rozsudku Městského soudu v Praze podal kasační stížnost.

Oborová zdravotní pojišťovna

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OPZ) je s více než 740 000 pojištěnci třetí největší zaměstnaneckou pojišťovnou v Česku. OPZ nejprve neposkytla Kverulantovi informace tak, jak jí to ukládá zákon. Kverulant tak musel podat proti ignorování zákona o svobodném přístupu k informacím stížnost. Odvolací orgán, kterým byl Úřad pro ochranu osobních údajů Kverulantovi zcela vyhověl a rozhodnutím z 23. června 2023 přikázal OZP požadované informace poskytnout. To se následně 10. července 2023 také stalo.

Z informací poskytnutých OZP Kverulant zjistil, že OZP má patnáctičlennou správní radu a pět jejích členů jmenuje vláda.  Těmi se od 25. února 2023 stali Ing. Jakub HAAS, Mgr. Jindřích LAUSCHMANN,  JUDr. Radek POLICAR, Mgr. Jakub SOFKA a Mgr. Pavlína ŽÍLOVÁ. Správní rada se v letech 2017 až 2022 scházela obvykle 6krát do roka a průměrný člen si za jedno zasedání přišel v průměru na 36 151 korun. Nejvíce si v těchto letech vydělal předseda správní rady OZP Ing. Miroslav CHLUMSKÝ a to celkem 2 620 500 korun. Místopředseda správní rady Ing. Václav MATYÁŠ si přišel na 1 910 000 korun.  Jedinou bílou vránou ve statutárních orgánech OZP byl Ing. Pavel JIRÁK, který za funkci místopředsedy správní rady odmítl odměnu. Přehled odměn všech členů správní rady OZP v letech 2017 až 2022 naleznete zde.

Dozorčí rada OZP má devět členů a tři její členy jmenuje vláda.  Těmi s od 25. února 2023 stala Ing. Eva GAJDOŠOVÁ a to na návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), Ing. Hana SEMÍNOVÁ na návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a MUDr. Marián HOŠEK na návrh ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečky (KDU-ČSL). I dozorčí rada se v letech 2017 až 2022 scházela obvykle 6 krát do roka a průměrný člen si za jedno zasedání přišel v průměru na téměř stejné peníze a to 36 906 korun. Nejvíce si v těchto letech vydělal předseda dozorčí rady OZP RNDr. Lubomír NETOLICKÝ a to celkem 2 309 000 korun. Přehled odměn všech členů správní rady OZP v letech 2017 až 2022 naleznete zde.

Celkem si tak všichni členové statutárních orgánů OZP za sledované období uloupli z veřejného pojištění dalších více než 35 milionů korun.

Vitalitas pojišťovna

Podobně jako Všeobecná zdravotní pojišťovna i OZP stoprocentně vlastní pojišťovnu poskytující komerční pojištění. Jmenuje se Vitalitas pojišťovna a.s. Ta má ve svých statutárních orgánech tři členy představenstva a tři členy dozorčí rady. Kverulant chtěl vědět, jak jsou tito lidé placeni. Rozhodnutím z 27. června 2023 mu to OZP odmítla sdělit.  Kverulant takové jednání považuje za ignorování zákona o veřejném přístupu k informacím a proti neposkytnutí požadovaných údajů podal stížnost.

Podnikání za peníze pojištěnců?

K založení Vitalitas pojišťovna, a.s., bylo použito 91 milionů korun. Na založení další 100% dcery OZP servis s.r.o., která má v předmětu podnikání zapsánu distribuci a prodej elektřiny použilo vedení OZP dalších 35 milionů korun.

Kverulant je přesvědčený, že zdravotní pojišťovny by se měly především zabývat zprostředkováním účinné a efektivní zdravotní péče a nikoliv podnikat s vybraným pojistným v oboru distribuce a obchod s elektřinou. Kverulant proto požádal vedení pojišťovny OZP o vysvětlení.

Dopisem z 27. června 2023 OZP Kverulantovi sdělila, že „Na splacení základního kapitálu Vitalitas pojišťovny, a.s. a OZP servis s.r.o. nebyly použity žádné prostředky pocházející z veřejného zdravotního pojištění. Zakladatelé OZP (např. Komerční banka, a.s., Česká spořitelna a.s., Generali Česká pojišťovna a.s., Československá obchodní banka, a.s. a mnoho dalších) poskytly OZP účelově vázané prostředky pro založení a zahájení provozu zmíněných společností“.

Ohledně dceřiné společnosti obchodující s elektřinou sdělila OZP Kverulantovi následující: „V současné době OZP servis s.r.o. vykonává pouze distribuci elektřiny a obchod s elektřinou v rámci lokální distribuční soustavy vymezené na území obce Praha, katastrální území Braník (viz území vymezená k licenci ERÚ č. 120203514). Jiný předmět podnikání není společností provozován. Důvodem pro výkon této činnosti je skutečnost, že v budově sídla OZP je umístěna trafostanice napojená na síť vysokého napětí (22kV), která přes lokální distribuční soustavu zásobuje elektřinou v hladině nízkého napětí (400/240V) okolní objekty. Vlastníci těchto budov jsou pak zákazníky společnosti OZP servis s.r.o., a to z titulu uzavřených smluv o sdružených dodávkách elektřiny. Žádný z dotčených objektů pak není napojen na jinou distribuční soustavu elektrické energie, a tudíž musí existovat subjekt, který v této lokální distribuční soustavě realizuje činnost distributora elektřiny a obchodníka s elektřinou.“

Jde to i zadarmo

Kverulant zjistil, že většina statutárních orgánů pojišťoven je prolezlá rozežranými politiky a vysokými státními úředníky, kteří vedle toho ještě „stihnou“ zastávat mnohé další dobře placené posty.  Tito lidé berou v pojišťovnách desítky tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Existují však čestné výjimky. Tou první je Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Ta členům správní a dozorčí rady neposkytuje žádné peněžité plnění ani odměny. Další čestnou výjimkou je předseda správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZP MV ČR) Jiří Nováček. ZP MV ČR Kverulantovi sdělila, že Jiří Nováček se svých odměn zřekl. Druhou bílou vránou byl Ing. Pavel JIRÁK, který za funkci místopředsedy správní rady OZP odmítl odměnu.

Kverulant vyzval politiky: Vraťte peníze nemocným lidem

Za posledních šest let si pro sebe politici jen ve VZP odklonili z veřejného zdravotního pojištění  78 milionů korun. Ze ZP MV ČR to bylo 48 milionů  z Vojenské zdravotní pojišťovny 27 milionů korun a u OZP více než  35 milionů korun. To je dohromady více než 185 milionů korun. Kverulant každého z nich vyzval, aby peníze, které si ve zdravotních pojišťovnách „vydělal“, daroval libovolné obecně prospěšné, nejlépe pacientské, organizaci, nikoliv však Kverulantovi.

Budiž znovu jasně řečeno, že Kverulant programově odmítá dary od politiků, politických stran a z veřejných rozpočtů. Protože pokud je nezisková společnost financována převážně z veřejných rozpočtů, o kterých rozhodují politici, bude jen těžko nezávislá. Spíš se stává součástí establishmentu a věnuje se problematice, která zajímá spíše politiky nebo grantové úředníky než veřejnost.

Prosba o podporu

Veřejná kontrola politiků je docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. V této kauze už jsme museli zaplatit téměř 7000 korun za poskytnutí informací.  Další tisíce nás stálo provedení této dosti rozsáhlé analýzy a vypracování a podání žaloby na VZP. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Nejsme placeni z vašich daní. Jsme odkázáni jen na pomoc našich dárců. Bez nich bychom museli svou práci zastavit. Prosíme, buďte jedním z nich. Číslo Kverulantova účtu je 4350490001/5500 nebo můžete k darování použít i tuto zabezpečenou darovací bránu.

ČESKÁ TELEVIZE VYDĚLÁVÁ NA NELEGÁLNÍ REKLAMĚ ČTVRT MILIARDY ROČNĚ

Kverulant.org je přesvědčen, že služba veřejnoprávní televize je důležitým pilířem občanské společnosti a demokracie, a tím víc ho mrzí, že Česká televize již od roku 2011 soustavně porušuje zákon, který reguluje vysílání reklamy. Na programu ČT1 je reklama zcela zakázaná. Televize však tento zákaz obchází a označuje reklamu za sponzorování vysílání, které zákon dovoluje. Ročně tak televize na nelegální reklamě vydělává více než čtvrt miliardy korun. Nejenže jsou tak řádní plátci koncesionářského poplatku obtěžováni reklamou, ale především miliony diváků mohou každý den sledovat, jak velká a důležitá veřejnoprávní instituce porušuje zákon. Proto je Kverulantovým cílem přimět ČT k zastavení vysílání nepovolených reklam. Nejnověji k tomu ředitel Kverulanta Vojtěch Razima osobně vyzval Radu České televize, když se v prosinci 2023 poprvé sešla v novém složení. Pokud i vám vadí nelegální reklama a neustálé porušování zákona v přímém přenosu, prosíme vás, podpořte finančně Kverulanta v jeho práci.

Zákon z roku 2011

Česká televize má již od roku 2011 reklamní vysílání limitované zákonem. Reklama je povolená pouze na stanicích ČT2 a ČT sport, kde nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů. Po zákazu reklamy v roce 2011 Kavčí hory na nějaký čas reklamu z vysílání na ČT1 skutečně stáhly. Pak se ale oklepaly a začaly zákon obcházet. Začaly vysílat reklamu maskovanou tvrzením, že nejde o reklamu, ale o ušlechtilé sponzorování pořadu, které má ČT povoleno. Jako by Česká televize nedostávala koncesionářské poplatky. Jako by ročně od občanů nedostávala více než 6 miliard korun!

Příjmy České televize ze sponzoringu činily v letech 2021 a 2022 téměř 300 milionů korun. Obcházení zákona pokračuje i pod vedením nového generálního ředitele Jana Součka, který v čele veřejnoprávní televize 1. října 2023 vystřídal Petra Dvořáka.  S trochou nadsázky lze konstatovat, že ČT divákům denně dokazuje, že se zločin vyplácí.

ČT: Výnosy z reklamy odvádíme do fondu na podporu kinematografie

Česká televize se chlubí, že výnosy z reklamy jdou na podporu kinematografie. To je ovšem nanejvýš zavádějící tvrzení. Příjmy ČT z reklamy a z reklamy vydávané za sponzoring činily v roce 2022 celkem 736 milionů korun, přitom odvod do Státního fondu kultury ČR činil v tomto roce pouhých 42 milionů korun. Tedy méně než 6 % z této částky.

Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky.*

Jiří BESSER, ministr kultury z doby, kdy se o zákazu reklamy na ČT1 jednalo, se s odstupem času cítil zklamán. V listopadu 2014 v rozhovoru s redaktorkou Hanou Válkovou pro iDNES uvedl: „V době, kdy jsme jednali o bytí, či nebytí reklamy na kanálech ČT, někteří lidé upozorňovali na to, abychom zakázali i sponzoring a product placement. A my jsme říkali, že to bude bezvýznamné. Jenže teď po letech vidím, že pan ředitel Dvořák může stokrát ministrovi kultury říci, že to určitě vysílat nebude, ale při tom vlastním obchodním jednání takového gigantu, jakým je ČT, lidi napadne, že zákon jim to umožňuje a televizi nikdo nemůže bránit, aby si vydělala zákonným způsobem. A pak v televizi vidíme u jednoho filmu na ČT1 i čtyři sponzorské odkazy. Že by to takto mělo být, mě, když jsem tehdy pro změnu hlasoval, nenapadlo.“

To, že jsou řádní plátci koncesionářského poplatku obtěžováni reklamou, ale podle Kverulanta není ten hlavní problém. Hlavním problémem je skutečnost, že miliony diváků mohou každý den sledovat, jak velká veřejnoprávní instituce explicitně porušuje zákon. Co si pak takový divák odnese jako poučení o potřebě dodržovat zákony?

Anketa

Italská premiérka Meloniová říká: „Nemám problém s ministrem Salvinim, Tajanim nebo Mediasetem“

Italská premiérka Meloniová říká: „Nemám problém se Salvinim, Tajanim nebo Mediasetem“
Italská premiérka Meloniová říká: „Nemám problém se Salvinim, Tajanim nebo Mediasetem“

Italská premiérka Meloniová popírá existenci napětí ve vládě

„Nemám problém se Salvinim, s Tajanim ani s Mediasetem, se kterým máme stejný vztah jako s velkou italskou společností“. Tak premiérka Giorgia Meloniová na závěr Evropské rady v Bruselu.

Mediaset je italská soukromá mediální společnost. Vznikla v roce 1978 pod původním názvem Fininvest. V roce 1987 došlo k přejmenování na RTI a od roku 1993 se používá pouze Mediaset. Vlastníkem jsou italský magnát, podnikatel a politik Silvio Berlusconi a jeho rodina.

V roce 2019 MEDIASET založila holding MediaforEurope se sídlem v Holandsku, ale daňovým úřadem v Itálii. Skupina plánuje spustit několik bezplatných programů napříč Evropou. Ve stejném roce koupila MEDIASET 9,6% podílu v německé společnosti ProsiebenSat1. V roce 2020 došlo k navýšení podílu na 25% což udělalo z Mediasetu největšího akcionáře.

Zdroj: https://www.dire.it/27-10-2023/971656-meloni-non-ho-nessun-problema-con-salvini-tajani-o-mediaset/

Terapie nebo mučení? Pravda o elektrošocích u příležitosti Světového dne duševního zdraví

Therapy or Torture: The Truth About Electroshock je ukázkou brutální psychiatrické praxe léčby elektrošoky. Jeho oběti a jejich rodiny, které jsou podávány pacientům pod rouškou léčení duševních nemocí, podávají v tomto spalujícím dokumentu trýznivé zprávy o životě v jeho následcích.

Zasáhne hlavu silou dvacetikilového škvárového bloku, který spadne z výšky dva a čtvrt metru. Pacienti to popisovali jako granát vybuchující ve vašem těle. Říká se tomu elektrokonvulzivní terapie. A pravda o této násilné praxi je odhalena v původním dokumentu  Therapy or Torture: The Truth About Electroshock , který byl uveden na Světový den duševního zdraví 10. října ve 20:00 ET/PT na Scientologické televizi.

Zjistěte pravdu o elektrošocích při terapii nebo mučení: Pravda o elektrošocích na Scientologické televizi u příležitosti Světového dne duševního zdraví
Zjistěte pravdu o elektrošocích při terapii nebo mučení: Pravda o elektrošocích na Scientologické televizi u příležitosti Světového dne duševního zdraví

Skrze rozhovory a průzkumy s lidmi na ulicích se ukázalo, že většina lidí nemá tušení, že se tato barbarská praxe elektrošoků stále používá. Přesto elektrošok nebo ECT (iniciály znamenají elektrokonvulzivní terapii) nejsou zastaralou lékařskou praxí nějaké minulé éry. Naprostou pravdou je, že elektrošoky (ECT) dostává milion lidí po celém světě. Každý rok.

Mezi vedlejší účinky elektrošoků patří amnézie (podstatná a trvalá ztráta paměti), zmatenost, dezorientace, apatie, nezájem, bolesti hlavy, nevolnost, zpomalená reakční doba, snížená intelektuální funkce a smrt.

Při jediné šokové léčbě vyšle psychiatr až 460 voltů mozkem pacienta. Když to vezmeme do perspektivy, lidský mozek funguje na 0,2 voltu – osmkrát méně než 1,5 voltu baterie hodinek – takže ECT dodává pacientovi  2300krát více elektřiny, než mozek k fungování potřebuje.

Therapy or Torture: The Truth About Electroshock je poutavé odhalení obchodu s ECT v hodnotě 5,4 miliardy dolarů, jeho historie, praktiků a zničujících výsledků, odhalených v grafických detailech.

Film je dokumentem Občanské komise pro lidská práva (CCHR), který je součástí probíhajícího investigativního seriálu, jehož cílem je poučit veřejnost o zneužívání psychiatrie. Další dokumenty CCHR odhalují pravdu o marketingu psychotropních předpisů, nebezpečí těchto léků a děsivé historii psychiatrického průmyslu.

Brutální realita škodlivé psychiatrické "léčby" Zpráva a doporučení týkající se ničivých praktik - elektrošoků a psychochirurgie. Vydáno Cizizen Commision on Human Rights.
Brutální realita škodlivé psychiatrické „léčby“ Zpráva a doporučení týkající se ničivých praktik – elektrošoků a psychochirurgie. Vydáno Cizizen Commision on Human Rights.

Občanská komise za lidská práva byla spoluzaložena v roce 1969 profesorem psychiatrie Dr. Thomasem Szaszem a Scientologickou církví. CCHR International se sídlem v Los Angeles v Kalifornii vede celosvětovou síť obhajoby lidských práv čítající přibližně 180 poboček ve více než 30 zemích. Mezi komisaře CCHR patří lékaři, psychiatři, psychologové, právníci, zákonodárci, vládní úředníci, pedagogové a zástupci občanských práv.

_____________

Scientologická televize začala vysílat 12. března 2018. Od spuštění byla Scientologická televize sledována ve více než 240 zemích a územích v 17 jazycích. Scientologická televize uspokojuje zvědavost lidí ohledně scientologického náboženství a zakladatele L. Rona Hubbarda a zavádí diváky na šest kontinentů, zaměřuje se na každodenní životy scientologů, ukazuje Církev jako globální organizaci a představuje její programy sociálního zlepšení, které se dotkly životů. milionů po celém světě. Síť také představuje dokumenty nezávislých filmařů, kteří reprezentují průřez kulturami a vyznáními, ale sdílejí společný cíl pozvednout komunity. Inovativní obsah Scientologické televize byl oceněn více než 125 průmyslovými cenami, včetně Tellys, Communitas a Hermes Creative Awards.

David Miscavige
vůdce Scientologie David Miscavige

Od svého spuštění v roce 2018 vysílá Scientologická televize 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, což divákům usnadňuje vidět a zažít náboženství na vlastní kůži – kdo jsou scientologové, co je scientologie a co Scientologie dokáže – jak říkají samotní scientologové po celém světě. svět. „Scientologie je dynamické a rozšiřující se náboženství a my vám to všechno ukážeme,“ řekl církevní vůdce Scientologie pan David Miscavige při představení televize.

Scientologická televize vysílaná ze Scientology Media Productions, globálního mediálního centra Církve v Los Angeles, je dostupná na DIRECTV Channel 320, DIRECTV STREAM, AT&T U-verse a lze ji streamovat na Scientology.tv, v mobilních aplikacích a přes Roku, Amazon. Platformy Fire a Apple TV.

ztráta paměti díky elektrošokům – Elektrokonvulzivní terapie ( ECT )

Elektrokonvulzivní terapie ( ECT ), dříve známá jako elektrošoková terapie. Obvyklý průběh elektrošoků zahrnuje vícenásobné podávání, obvykle se podává dvakrát až třikrát týdně.

ztráta paměti díky elektošokům - Elektrokonvulzivní terapie ( ECT )
ztráta paměti díky elektošokům – Elektrokonvulzivní terapie ( ECT )

Elektrošoky – Elektrokonvulzivní terapie (ECT) je procedura používaná některými psychiatry. Skrze mozek se pouští až 460 voltů. Proč? Tvrdí že vyvoláním velkého záchvatu, „resetují“ nebo „restartují“ mozek.

Spotřeba antidepresiv v ČR roste. Je za tím nezbytnost nebo dobrý marketing?

elektrošok
elektrošok

Tato teorie nebyla nikdy prokázána. Ve skutečnosti existuje značný důkaz, že ECT způsobuje významné a nevratné poškození mozku.

Neuvěřitelný nárůst objemu léků předepsaných dětem proti ADHD

Lidský mozek je velmi složitý orgán, který ovládá tělo s více než pěti biliony signálů každou sekundu. Tento výkon provádí s téměř osmkrát menší energií než je energie v baterce v hodinkách. Ale jedna elektrošoková terapie (ECT) zasáhne mozek 2300krát větším množství elektřiny, než mozek potřebuje k fungování, což vede k vážnému traumatu.

lidský mozek
lidský mozek
  • Míra úmrtnosti na elektrošoky je 50krát vyšší než míra vražd v USA.
  • Míra kojenecké úmrtnosti byla 7,1% po podání na elektrošoků těhotným matkám.
  • Elektrošok vysílá do mozku až 460 voltů elektřiny, aby vyvolala velké záchvaty.
  • S odhadem 100 000 Američanů ročně, kteří dostávají elektrošoky, za elektřinu v celkové hodnotě asi 260 $, psychiatři vytvořili šokovou říši za 5,4 miliard dolarů.
  • Lidský mozek pracuje s 0,2 volty, což je téměř osmkrát méně, než je napětí baterie v hodinkách – 1,5 voltu – ve srovnání s až 460 volty puštěnými do mozku při léčbě jediným šokem, což je 2300krát větší množství elektrické energie, kterou mozek používá k běžnému fungování.
  • Mezi vedlejší účinky elektrošoků patří amnézie (podstatná a trvalá ztráta paměti), zmatek, dezorientace, apatie, nezájem, bolesti hlavy, nevolnost, zpomalená reakční doba, snížená intelektuální funkce a smrt.
  • Děti ve věku 0–5 let jsou šokovány pod rouškou „léčby“.
  • Elektrošok může způsobit pokles IQ o 20 až 40 bodů.
  • FDA (Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) nikdy nepožadovala klinické studie, které by prokázaly, že elektrošok je bezpečný nebo účinný, přestože je používán déle než 80 let.

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv = Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (anglicky: Food and Drug Administration, FDA) je vládní agentura Spojených států amerických, resortu zdraví a služeb (United States Department of Health and Human Services), která je zodpovědná za kontrolu a regulaci potravin, doplňků stravy, léčiv (pro lidi i zvířata), kosmetických přípravků, lékařských přístrojů a biofarmaceutických a krevních produktů v USA. Kromě toho má pravomoce ve vynucování i některých jiných zákonů, zejména zákona o službě veřejného zdraví (Public Health Service Act) sekce 361. Ve fiskálním roce 2008 tato vládní agentura operovala s ročním rozpočtem o objemu 2,1 mld. dolarů.

ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova

ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova

Pronájem nezařízeného bytu 2+kk, 65 m2 v 6. patře s výtahem v panelovém domě jen 100 m od stanice metra Luka na trase „B“.

ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova

Byt je po celkové rekonstrukci provedené v roce 2023. Jediný kus nábytku v bytě je rozkládací křeslo na kterém se dá i spát které se nalézá v obýváku.

ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova

Koupelna se sprchovým koutem a vrchně plněnou automatickou pračkou. Kuchyň vybavena zcela novou indukční varnou deskou, elektrickou troubou, myčkou šířky 45 cm, digestoří a zcela novou lednicí s mrazákem.

ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova

Na podlahách nová plovoucí podlaha. Nová plastová okna, dům je zateplen, příslušenstvím bytu je sklepní kóje a ploše cca 1 m2 situovaná v suterénu domu.

ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova

Měsíční domovní poplatky 3390 Kč (studená a teplá voda, topení, výtah, osvětlení a úklid společných prostor, správa domu a pod.) a nájemce si na sebe přehlásí odběr elektřiny s doporučenou měsíční zálohou 1000 Kč.

ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 - Stodůlky, Trávníčkova
ID: 8252 Pronájem nezařízeného bytu 2+kk Praha 5 – Stodůlky, Trávníčkova

Majitel požaduje při podpisu nájemní smlouvy složit kauci ve výši jednoho měsíčního nájmu, realitní kancelář si účtuje za zprostředkování a právní servis provizi ve výši jednoho měsíčního nájmu + 21 %DPH. V domě je starostlivá samospráva dbající o čistotu, pořádek a slušné poměry, hezký a poměrně velký výtah, hezké společné prostory. Dům je jen 100 metrů od stanice metra Luka na trase „B“. Nad stanicí metra jsou dvě střediska občanské vybavenosti se třemi supermarkety (Albert, Tesco a Penny market, drogerie, Benu lékárna, tři restaurace, řeznictví, pekárna, pizzerie, zverimex, solárium a další služby a obchody. Jen 150 m od domu je centrální park ve Stodůlkách, park s množstvím zeleně a hřišti pro děti na délku měří téměř dva kilometry, jsou v něm tři rybníky a je ideálním místem pro procházky, běhání, jízdu na kolečkových bruslích nebo na kole.
Zdroj: https://www.atlas-reality.cz/pronajem/byty/638239-8252-pronajem-nezarizeneho-bytu-2-kk-praha-5-stodulky-travnickova

Vladimír Stránský

Vladimír Stránský

 Tel.: 608 11 44 11
 Mobil: +420 608 11 44 11
 E-mail: vladimir (at) atlas-reality.cz

Ing Petr Blahynka – ZMĚNA SYSTÉMU

Vaše příspěvky, pomáhají provozu tohoto kanálu. Pokud nás chcete podpořit, můžete zaslat dar na účet číslo:1013390225/5500. Děkujeme mockrát.
Staňte se členem tohoto kanálu a získejte přístup k těmto výhodám:
https://www.youtube.com/channel/UCSTcrIUKiDV_543bXH8Zgsw/join

Naprosto skvělé. Jsem již senior, tak že budu nejspíše jen přihlí6et. To co zde po sametu máme, jsem zažil jako čiré zoufalství neschopných na odpovědných dobře placených pozicích. Jen si nejsem jist, zda vaše slova je schopna pochopit i ta mlčící většina. Tak nějak jsem pochopil já, že čím hloupější soused, tím větší EGO. DRŽÍM PALCE.

Epochální změna. Člověk už není hlavní pracovní silou

Podle Petra Blahynky žijeme v době obrovské epochální změny. „Ta první změna je, že člověk už není hlavní pracovní silou. Počítače, roboti, technika… Přebírají víc a víc práce a za chvíli přeberou veškerou práci, kterou dnes považujeme za běžnou. Když tu lidskou činnost škrtneme, tak můžeme škrtnout ceny a tím i peníze. A to je ten druhý bod, který bude v blízké budoucnosti zrušen. To jsou ty základní principy, které nás posunou do budoucnosti. Čili epocha, která je limitována tím, že člověk pracoval a doslova dřel, končí. Ta dřina bude odstraněna a stejně tak budou odstraněny peníze,“ vysvětlil na úvod Petr Blahynka.

Připomněl, že kapitalismus tady není odjakživa. „Předtím byl feudalismus, kde rozhodujícím zdrojem bohatství byla půda, čili jídlo. Kdo chtěl být bohatší, musel mít větší plochu. Takže všechny války se vedly o území. Jakmile přišel kapitalismus, tak místo půdy a jídla přišel kapitál a peníze. Kapitalismus si vynutil změnu systému. Z monarchií se staly republiky,“ připomněl. „A teď nastává nová epocha. Kapitalismus se změní na něco nového, stejně tak republiky, změní se i politický a ekonomický systém. Vždy nastává určité přechodové období. Přechod z feudalismu do kapitalismu trval více než 100 let. Motivace k rozvoji kapitalismu byl zisk. Zisk byl odměnou podnikateli za podnikavost, produktivitu práce,“ uvedl a vysvětlil, proč se místo zlata začaly v kapitalismu používat papírové peníze. „Papírových peněz se vždy natisklo tolik, kolik bylo potřeba, aby to odpovídalo množství zboží. Mimochodem to je dodneška vlastně hlavní prací Státní banky. Každý systém trvá tak dlouho, dokud ho někdo nezneužije. A tady tento systém byl zneužit. To znamená, že bankéři vytiskli víc peněz, které si ponechali a přes různé fondy skoupili podniky po celém světě. Čili dnes skupina zhruba dvou tisíc lidí vlastní 60 procent majetku celého světa. Za natištěné peníze,“ překvapil přítomné a pokračoval.

Bankéři a tisk peněz. A jak se světovou měnou stal dolar?

„Místo podnikavosti se odměňují bankéři tím, že si tisknou peníze. Zisk je motivací jenom pro malé firmy v nižších kategoriích. Takže my, kteří tady jsme, pořád fungujeme v té sféře zisku. Ale kdybychom byli v té vyšší kategorii, tak si peníze natiskneme. Všimněte si, že třeba takový Musk podniká dvacet let a nemá žádný zisk. Jak je to možné? Funguje tím, že si ty peníze natiskne. Dluhy. Výhody má ten, komu bankéři nejvíc půjčí. Svrchovanost státu je prakticky už jen formální,“ podotkl.

Vysvětlil také, jak se světovou měnou stal dolar. „Spojené státy vyhrály druhou světovou válku. Takže v roce 1945 se sešli bankéři z celého světa v Bretton -Woodu v Americe a tam se dohodli, že zkrátka světovou měnou bude dolar a všichni budou platit v dolarech. A od té doby armáda Spojených států toto dodržuje. Když si v Libyi řekli, že budou prodávat naftu za jiné peníze než dolary, tak se Libye prostě vymazala ze světa. A bylo vyřízeno. Čili kdokoliv, kdo se chtěl trhnout z tohoto systému, tak se holt těch přes 800 amerických základen po celém světě aktivovalo a potlačily jakýkoliv takový pokus,“ nebral si servítky Petr Blahynka.

Pět kategorií států. ČR je ve třetí. Likvidace Slušovic, Škody Plzeň….

Uvedl také, že státy světa jsou v dnešní době rozdělené do pěti kategorií. „V té první kategorii jsou ty nejméně rozvinuté státy, kde je jenom těžba surovin a zemědělství. Většinou jsou to státy Afriky a Asie. V té druhé kategorii už jsou nějaké menší firmy. Příkladem jsou Bulharsko a Rumunsko. Ve třetí kategorii jsme my nebo třeba Slovensko. Tam jsou ty dceřiné společnosti. A ve všech těchto kategoriích jsou komerční banky – dcery. Čtvrtá kategorie už má komerční banky matky a jsou tam sídla nadnárodních společností. Je to například Německo, západní Evropa. No a v páté kategorii jsou nadnárodní banky, nadnárodní fondy. To jsou Spojené státy, nebo třeba Švýcarsko,“ popsal.

„Například v té třetí kategorii, což je náš případ, jsou kromě dceřiných společností i malé firmy. Je tam i těžba surovin, je tam i zemědělství. Ale už tu nemáme komerční banky matky a nemáme nadnárodní společnosti. Ale máme povolené je mít. Třeba JZD Slušovice bylo v této kategorii a bylo zlikvidováno. Stejně tak třeba i Škoda Plzeň. ČKD mělo šanci být v této čtvrté kategorii a také bylo zlikvidováno. Zbrojovky atd… Čili v roce 1989 jsme byli zařazeni do třetí kategorie, takže všechno, co nespadalo do této kategorie, bylo zlikvidováno nebo prodáno,“ šokoval.  „I tato kategorie má ale spodní a horní hranici. Takže kdybychom dělali politiku typu Orbána, tak bychom sice byli ve třetí kategorii, ale nahoře, kdežto s tou dnešní vládou jsme také ve třetí kategorii, ale dole“. Zavzpomínal i, jak to bylo před rokem 1989. „To jsme nebyli zahrnuti do tohoto systému, takže jsme měli všechny kategorie. I naše banka byla svéprávná. V podstatě jsme měli pátou kategorii.“