Dr. Fabien Bernard a Raphaël Paquin, experti na ergonomii a lidské faktory ve společnosti Airbus Helicopters, vysvětlují, jak integrace jejich odborných znalostí od fáze návrhu může zlepšit provozní a údržbářské podmínky našich produktů a v konečném důsledku zvýšit bezpečnost.
Jste odborníkem na ergonomii a lidské faktory ve společnosti Airbus Helicopters. Co to obnáší?
Fabien: Ergonomie a lidské faktory jsou vědou o studiu lidí v pracovní situaci. Za tímto účelem analyzujeme klíčové dimenze definované Mezinárodní ergonomickou asociací: fyzický aspekt, zahrnující úsilí a držení těla; kognitivní aspekt – paměť, duševní zátěž a úsudek – a organizační aspekt, tj. organizaci v dílně, toky mezi lidmi a spolupráci mezi jednotlivci.
Tento analytický rámec aplikujeme na stávající pracovní situace, v takovém případě stanovíme diagnózu, nebo na budoucí případy. To zahrnuje provádění simulací. V obou případech naše závěry vedou k doporučením řešení.
Co vás motivuje k zapojení se do údržby?
Raphaël: V první řadě z bezpečnostních důvodů. Nehody způsobené chybami v údržbě jsou druhou příčinou nehod vrtulníků – první je chyba pilota. Tuto vyšší míru lze vysvětlit složitostí vrtulníků. Často se říká, že vrtulník má složitost letadla, ale velikost auta. Dostupnost do daných oblastí je často náročná. To může práci ztěžovat.
Pak jsou tu finanční důvody. Náklady na údržbu po celou dobu provozní životnosti jsou pro naše zákazníky důležitým faktorem. Naším cílem je snažit se tyto náklady kontrolovat a snižovat. To je součástí konkurenceschopnosti Airbusu, vzhledem k tomu, že provozovatelé věnují pozornost všem aspektům provozu letadel.
Vaše profese vznikla nedávno. Jak se zrodila vaše oblast specializace?
Fabien: Historicky se zlepšení bezpečnosti letectví dosahovalo nejprve konstrukcí kokpitu a spolehlivostí letadel a poté řízením letového provozu. Počátky přístupu zohledňujícího lidské faktory lze nalézt v prvních psychologických studiích během druhé světové války.
V údržbě se lidský faktor stal populárnějším v roce 2000 v souvislosti s nástupem fyzikálních nebo digitálních simulačních nástrojů.
V současné době probíhá mnoho výzkumných aktivit s cílem posílit naše průmyslové metodologie a související nástroje. V mém případě dohlížím na doktorandy a přispívám do vědeckých publikací. V současné době se studují tři hlavní oblasti: Jak zlepšit dovednosti v oblasti lidských faktorů u všech zapojených do procesu návrhu, jak lépe využívat simulační nástroje, jako je virtuální realita a nástroje rozšířené reality, k předvídání a posouzení lidských faktorů v rané fázi návrhu a jak lépe porozumět skutečným omezením operátorů údržby.
Raphaël: Co se týče mě a Fabiena, dva termíny jsou pro nás důležité. První je osobní. V roce 2014 jsem Fabiena podporoval během jeho stáže v našem oddělení, kde se zabýval ergonomií při návrhu nástrojů pro údržbu používaných našimi zákazníky. Právě tato oblast nám umožnila uvědomit si, že máme před sebou poměrně široké a volné pole působnosti v zohledňování ergonomie, a to nejen u nástrojů pro údržbu, ale obecněji při návrhu vrtulníku. Rozhodli jsme se tedy zahájit s Fabienem výzkumný projekt ve formě doktorského studia.
Druhým datem je rok 2016. Společnost Airbus se rozhodla provést významné změny ve svém fungování. To nás vedlo k zahájení projektu Analýza lidských rizik v roce 2018 ve spolupráci s HeliOffshore, sdružením výrobců a uživatelů vrtulníků pro offshore, které se věnuje zlepšování bezpečnosti. Cílem bylo zlepšit robustnost údržbářských činností prováděných našimi zákazníky s ohledem na lidské faktory.
Z hlediska lidského faktoru, jak se údržba liší od jiných oblastí?
Fabien: V údržbě je složitost spojena s variabilitou. Stejný úkol údržby mohou provádět jednotlivci všech velikostí, z různých kultur a s různou úrovní školení. Lišit se mohou i podmínky: je úkol prováděn v noci nebo ve dne, s snadným přístupem – či nikoli – a je k dispozici správná dokumentace a nástroje? Je celková organizace konzistentní? Tyto variace generují zcela odlišné způsoby provádění činností, které je obtížné předvídat. Simulace a naše studie se však zaměřují právě na studium těchto variabilit a od fáze návrhu dále na myšlení o zdraví a bezpečnosti obsluhy.
Můžete se podělit o konkrétní příklad vaší práce?
Raphaël: Nedávno jsme pracovali na novém vývoji, který umožní provádět předletové kontroly letadel za optimalizovaných podmínek. Standardním předpisem je, že každé ráno před každým letem musí pilot vylézt do vrtulníku, aby zkontroloval stav listů, rotoru, motoru a převodovky a ovládacích prvků letu. Pokud integrované schůdky a madla, které jsou potřeba k řádnému provedení této kontroly, nejsou optimálně navrženy, pokud například nemají správnou velikost a/nebo umístění, může to představovat rizika. Obsluha by mohla spadnout nebo být neschopna letadlo řádně prohlédnout – a odhalit případné poškození – kvůli nedostatku rovnováhy nebo pohodlí. Proto jsme provedli digitální 3D studii a následně testy na dřevěných modelech doplněné hologramem smíšené reality, abychom zajistili optimální umístění tohoto zařízení. Je třeba zdůraznit, že jsme tuto studii provedli během fáze návrhu, před dokončením architektury a zahájením sériové výroby.
Jaké jsou další kroky k rozšíření ergonomie a lidského faktoru v údržbě?
Fabien: Integrace našich principů od fáze návrhu produktů zažívá boom. Je to poháněno zejména zpětnou vazbou od zákazníků. U modelů H160 a H140 jsme přispěli zlepšením přístupnosti a zjednodušením dokumentace. Zpětná vazba od zákazníků nám říká, že se jedná o stroj snáze udržovatelný než předchozí generace.
Navzdory tomu je ergonomie a lidský faktor stále relativně neznámou vědou. Stále máme co dělat, abychom ukázali, že se jedná o vědu a že může přispět ke zlepšení odvětví vrtulníků, zejména z hlediska bezpečnosti.