Které staré jaderné elektrárny v Belgii budou pokračovat v provozu?

Belgie obrací své plány na postupné vyřazování jaderných elektráren a plánuje prodloužit provozní životnost stávajících reaktorů a dokonce postavit nové. Toto rozhodnutí vyvolalo kritiku i v Německu.

Belgie se rozhodla zrušit zákonem nařízené postupné vyřazování jaderných elektráren. Místo plánovaného odstavení posledních reaktorů v zemi letos parlament velkou většinou odhlasoval zachování kontroverzních elektráren v provozu.

To vyvolává znepokojení v sousedních německých regionech. Co přesně belgická vláda plánuje a proč je kritizována? ZDFheute odpovídá na nejdůležitější otázky.

Co přesně plánuje belgická vláda?
Pravicová vláda pod vedením premiéra Barta De Wevera plánuje nejen prodloužit provozní životnost stávajících jaderných elektráren, ale také postavit nové reaktory. Konkrétní plány na to však zatím neexistují. Belgie v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny: Doel poblíž Antverp a Tihange poblíž Lutychu, asi 60 kilometrů od německých hranic. Tři reaktory v těchto elektrárnách již byly odstaveny, ale čtyři jsou stále v provozu: Doel-2 a Doel-4 a také Tihange-1 a Tihange-3.

Podle původních plánů postupného vyřazování měly být všechny reaktory odstaveny do konce letošního roku. Vzhledem k geopolitickému vývoji – zejména ruské agresi proti Ukrajině – a obavám o energetickou bezpečnost však belgická vláda postupné vyřazování jaderných elektráren odložila na rok 2022.

Dvě nejnovější elektrárny, Doel 4 a Tihange 3, obě postavené v roce 1985, nyní získaly prodloužení svých provozních licencí do roku 2035. Starší reaktory, jako například Tihange 1 z roku 1975, by také mohly zůstat v provozu déle, protože nový zákon ruší pevně stanovená data odstavení.

Proč je rozhodnutí kritizováno?
Většina belgických reaktorů pochází ze 70. a 80. let a opakovaně se dostala na titulní stránky novin kvůli incidentům, závadám a poškození. Například v roce 2012 odhalily inspekce tisíce trhlin v oceli tlakových nádob reaktorů v jaderných elektrárnách Doel-3 a Tihange-2. Tyto dva reaktorové bloky již nejsou v provozu.

V roce 2018 se v elektrárně Tihange-3 objevily další strukturální vady: V klíčové budově, kde se nacházejí systémy nouzového chlazení, konstrukční vady narušily železobeton a způsobily jeho rozpad. Tyto vady a poruchy vedly k opakovaným výzvám k odstavení elektrárny, mimo jiné ze strany německé spolkové vlády a města Cáchy.

Jaké reakce se objevily na rozhodnutí Belgie?
Federální ministerstvo životního prostředí reagovalo na dnešní rozhodnutí skepticky. Mluvčí v Berlíně uvedl, že přirozeně respektují suverénní národní rozhodnutí týkající se energetického mixu. Ministerstvo však současné změny lituje, a to i proto, že rizika jaderné energie nekončí na státních hranicích. Předsedkyně AfD Alice Weidelová uvítala krok Belgie ohledně

Demonstrace XXL farmářů v Siegenu proti vládním úsporným opatřením – demonstrují farmáři a podnikatelé

Farmáři a farmáři v Siegenu: Společný protest za lepší pracovní podmínky – Demo 29. prosince 2023 v Siegenu (NRW) V Siegenu vyšli farmáři a farmáři do ulic, aby protestovali proti úsporným rozhodnutím federální vlády a požadovali zlepšení podmínek pro svou práci . Impozantní demonstrace zahrnovala účast asi 850 tahačů a kamionů, což zajistilo pokojnou demonstraci navzdory policejním opatřením. Pozadí protestu Farmáři v Siegenu jsou konfrontováni s úspornými opatřeními spolkové vlády, která ohrožují jejich práci a živobytí. V působivé kampani vyjádřili svou nespokojenost a hlasitě požadovali zlepšení rámcových podmínek. Masivní ohlas díky účasti 850 vozidel Protestní akce nabrala na síle díky působivé účasti kolem 850 tahačů a kamionů, které zaplnily ulice Siegenu. To demonstrovalo jednotu zemědělců a zemědělců v jejich boji za spravedlivější podmínky. Policejní zásah a pokojný výsledek I přes snahu policie zabránit mnoha vozidlům dostat se do centra města, shromáždění bylo zcela pokojné. Farmáři a farmáři ukázali své odhodlání dát najevo své obavy pěšky na Scheinerplatz v Siegenu. Požadavky a naděje demonstrantů Protestující jasně vyjádřili své požadavky: Usilují o lepší pracovní podmínky, aby byli schopni zajistit udržitelnou a ekonomicky úspěšnou zemědělskou činnost. Naděje spočívá v dialogu s vládou s cílem nalézt konstruktivní řešení. Závěr: Působivá demonstrace farmářů a farmářů v Siegenu ilustruje jejich odhodlání postavit se za svá práva. Se zhruba 850 vozidly vyslali silný signál pro lepší pracovní podmínky. Pokojná demonstrace na náměstí Scheinerplatz v Siegenu ukazuje, že prioritou je dialog a hledání řešení. Požadavky zemědělců a farmářů by měla spolková vláda brát vážně, aby zajistila udržitelnou budoucnost zemědělství v Německu. Další opatření ze strany firem a farmářů budou následovat, a to celostátně! Kamera: Andreas Trojak / M. Groß / wirSiegen.de

Němci nám dluží 14 bilionů! Energetik Jaroslav Novák o reparacích ve spojení s jadernou energetikou.

V Paříži byl 21.12. 1945 reparačním výborem složeným z vítězů druhé světové války uznán reparační nárok za škody způsobené druhou světovou válkou ve výši 306 miliard předválečných korun československých. Tenkrát byl kurz tehdejších 1000 Kčs za trojskou unci. Což je potvrzeno i archivem ČNB. Dnes by to bylo 9,5 tis tun zlata a přepočteno na současný současný kurz zlata a české koruny to činí zhruba 14 bilionů korun. Spolková republika Německo v roce 1990 ústy v svého tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse Dietricha Genschera tento reparační nárok uznala. Proč k tomuto vypořádání dodnes nedošlo? O okolnostech ke kterým došlo si dnes budeme povídat s jaderným energetikem Jaroslavem Novákem. Tento reparační nárok by se dal využít projektem win2win, kdy Němci své odstavené jaderné elektrárny, ale převedou je do vlastnictví Českého státu. K tomuto účelu by mohl být zřízen například státní penzijní fond, z jehož výnosu by mohla být financována například důchodová reforma v České republice.  Politická reprezentace Českého státu má konat a ne, aby odkládala jakékoliv řešení zejména v této době, kdy podnikatelé jsou vysokými cenami energii likvidování a svoji výrobu přenáší a stěhují do jiných oblastí, kde jsou energie dlouhodobě levnější. Jak jsme na tom v současnosti s dostavbou dalších dvou jaderných bloků Temelína?  59 miliard 4 bloky v cenách roku 1988, takže dnes by to bylo v současných cenách kolem 300 miliard. Dnes je není současná vláda schopna rozhodnout o stavbě ani jednoho bloku navíc takový blog by podle současné vlády stál kolem 300 miliard. Tedy tolik kolik stály dříve 4 bloky.  Zastropování cen elektrické energie byl mimořádně špatný krok vlády nerespektující dopady na celou českou ekonomiku. Přesto máme potenciál se vrátit na výsluní dodavatelů energie ale zatím jsme na chvostu. Taková je realita. Mohli bychom se dostat do první ligy dodavatelů energie. Co dělat víme a ví to i současná vláda, ale bude konat v našem zájmu? Samozřejmě že ne. Koná jen ve prospěch zájmu Berlína, Bruselu a Washingtonu. Je potřeba aby pro neschopnost skončila.