Francouzskými městy otřásají rozsáhlé násilné protesty a společenské nepokoje, které se na přelomu září a října 2026 rozrostly do masových rozměrů a vedly k zatčení tisíců lidí. Hnutí, které původně začalo jako legitimní protest středoškoláků a studentů proti kritickému stavu francouzského školství, rychle přerostlo v hlubší sociální vzpouru doprovázenou střety s policií, barikádami a žhářstvím.
Původním impulsem byl hněv studentů a učitelů kvůli dlouhodobě neřešeným problémům ve vzdělávacím systému:
• Katastrofální podmínky na školách: Kritický nedostatek učitelů, přeplněné třídy (32 až 35 žáků), zchátralé školní budovy a stres z celostátního přijímacího systému Parcoursup. Frustraci umocnily i extrémní letní vlny veder, kdy teploty v nezateplených třídách dosahovaly až 40 °C.
• Hlubší ekonomické napětí: Podle politických analytiků a médií jsou protesty symptomem hlubší společenské krize. K nespokojenosti studentů se přidala širší veřejnost kvůli vládním úsporným opatřením, rekordnímu státnímu dluhu a plánovanému zmrazení platů státních zaměstnanců i důchodů.
Rozsah a následky nepokojů
Během necelých tří týdnů protestů se situace v ulicích Paříže, Lyonu, Marseille, Nantes či Štrasburku výrazně vyostřila:
• Střety a zranění: V ulicích hoří barikády a popelnice. Výtržníci útočí na policii pyrotechnikou a kameny, bezpečnostní složky odpovídají masivním nasazením slzného plynu. Zraněny byly stovky policistů a přes 200 studentů, vládní místa hovoří o „nejtěžší bilanci v rámci školského systému za celá desetiletí“.
• Zatýkání a škody: Policie zadržela již více než 6 800 lidí, přičemž zhruba 86 % z nich tvoří nezletilí. Poškozena byla přibližně stovka středních škol a celkové materiální škody v zemi již přesáhly 30 milionů eur.
• Omezení výuky: Kvůli protestům a blokádám musely úřady dočasně uzavřít stovky škol po celé zemi.