Lídři zemí sdružení BRICS se sešli, aby naplánovali budoucí směřování bloku rozvojových zemí

Lídři zemí sdružení BRICS se sešli, aby naplánovali budoucí směřování bloku rozvojových zemí
Lídři zemí sdružení BRICS se sešli, aby naplánovali budoucí směřování bloku rozvojových zemí

Vedoucí představitelé zemí sdružených do organizace BRICS se v úterý sešli, aby naplánovali budoucí směřování bloku rozvojových zemí, ale před kritickou debatou o potenciální expanzi skupiny, která má posílit její globální vliv, se znovu objevily rozpory .

Zvýšené napětí v důsledku ukrajinské války a rostoucí rivalita Pekingu se Spojenými státy přiměly Čínu a Rusko – jejichž prezident Vladimir Putin se setkání virtuálně zúčastní – usilovat o posílení BRICS.

Snaží se využít summit 22. až 24. srpna v Johannesburgu k vytvoření seskupení, které zahrnuje také Jižní Afriku, Brazílii a Indii, na protiváhu západní dominance globálních institucí.

„Právě teď se změny ve světě, v naší době a v historii odvíjejí způsoby jako nikdy předtím a přivádějí lidskou společnost do kritického bodu,“ uvedl čínský prezident Si Ťin-pching v poznámkách na obchodním fóru BRICS.

„Běh dějin bude utvářen našimi rozhodnutími.“

Lídři zemí sdružení BRICS se sešli, aby naplánovali budoucí směřování bloku rozvojových zemí
Lídři zemí sdružení BRICS se sešli, aby naplánovali budoucí směřování bloku rozvojových zemí

Si Ťin-pching akci vynechal, přestože tam byli přítomni protějšky Cyril Ramaphosa z Jižní Afriky, brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva a indický premiér Narendra Modi.

Jeho poznámky přednesl čínský ministr obchodu Wang Wentao a nebylo hned jasné, proč se Xi, který měl dříve toho dne schůzku s hostitelem Ramaphosou, nezúčastnil.

Komentáře brazilské Luly poukázaly na rozdílnost vizí v rámci bloku, který se podle politických analytiků dlouho snažil vytvořit si ucelený pohled na svou roli v globálním řádu.

„Nechceme být protipólem G7, G20 nebo Spojených států,“ řekl v úterý Brazilec Lula během vysílání na sociálních sítích z Johannesburgu. „Chceme se jen zorganizovat.“

Kromě otázky rozšíření je na programu summitu také podpora používání místních měn členských států v obchodních a finančních transakcích za účelem snížení závislosti na americkém dolaru.

premiér Indie Naréndra Módí  Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa
premiér Indie Naréndra Módí Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa

„Objektivní, nezvratný proces dedolarizace našich ekonomických vazeb nabírá na síle,“ uvedl ruský Putin v předem natočeném prohlášení.

Ruská ekonomika se potýká se západními sankcemi kvůli válce Moskvy na Ukrajině. Putin je hledaný na základě mezinárodního zatykače za údajné válečné zločiny na Ukrajině a na summitu ho zastupuje jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Jihoafričtí organizátoři říkají, že se nebudou diskutovat o společné měně BRICS, což je myšlenka, kterou Brazílie zavedla jako alternativu k závislosti na dolaru.

Brazilský prezident Luis Inacio Lula da Silva a Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa
Brazilský prezident Luis Inacio Lula da Silva a Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa

BOD OBSAHU

BRICS zůstává nesourodou skupinou, od Číny, druhé největší světové ekonomiky, po Jižní Afriku, relativní střevle, která je nicméně nejrozvinutější ekonomikou Afriky.

Rusko chce ukázat Západu, že má stále přátele, ale Indie stále více oslovuje Západ, stejně jako Brazílie pod jejím novým vůdcem.

Indie a Čína se také pravidelně střetávaly podél svých sporných hranic, což ztěžovalo rozhodování ve skupině, která se opírá o konsensus.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan v úterý v rozhovoru s novináři ve Washingtonu řekl, že nevidí, že by se BRICS změnil v geopolitického rivala Spojených států.

„Toto je velmi různorodá sbírka zemí… s rozdílnými názory na kritické otázky,“ řekl.

Expanze je již dlouho cílem Číny, která doufá, že širší členství propůjčí vliv uskupení, které je již domovem přibližně 40 % světové populace a čtvrtina globálního hrubého domácího produktu.

Rusko je také nadšeno rozšířením členství, zatímco jihoafrický prezident Ramaphosa vyjádřil podporu této myšlence na setkání s Xi.

Lídři BRICS uspořádají v úterý večer mini-retreat a večeři, kde pravděpodobně prodiskutují rámec a kritéria pro přijímání nových zemí.

Indie, která se obává čínské dominance a varovala před uspěchanou expanzí, má „pozitivní úmysly a otevřenou mysl“ , řekl v pondělí ministr zahraničí Vinay Kwatra. Brazílie se mezitím obává, že rozšiřující se země BRICS oslabí její vliv, ačkoli Lula v úterý zopakoval své přání, aby se k bloku připojila i sousední Argentina.

Zdroj z argentinské vlády zapojený do vyjednávání země o vstupu do BRICS agentuře Reuters řekl, že se během summitu neočekává přijetí nových členů do bloku.

Zatímco potenciální rozšíření BRICS zůstává ve vzduchu, závazek uskupení stát se šampiónem rozvojového světa a nabídnout alternativu světovému řádu ovládanému bohatými západními zeměmi již nachází ohlas.

Více než 40 zemí vyjádřilo zájem o připojení k BRICS, říkají jihoafričtí představitelé. Téměř dvě desítky z nich formálně požádaly o přijetí, přičemž se od některých očekává, že do Johannesburgu pošlou delegace.

V Pekingu se včera konalo třístranné jednání Čína-Francie-Evropská unie

Si Ťin-pching zdůrazňuje, že Čína prosazuje skutečný multilateralismus a vizi globálního vládnutí zahrnující rozsáhlé konzultace, společný příspěvek a sdílený prospěch; foto / MZV Číny
Si Ťin-pching zdůrazňuje, že Čína prosazuje skutečný multilateralismus a vizi globálního vládnutí zahrnující rozsáhlé konzultace, společný příspěvek a sdílený prospěch; foto / MZV Číny

Zprávy čínských médií říkají, že čínský prezident Si Ťin-pching ve čtvrtek odpoledne v Pekingu uspořádal trilaterální setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Podle čínského ministerstva zahraničí prezident Xi poukázal na to, že Čína a EU sdílejí rozsáhlé společné zájmy. Spolupráce a společný základ mezi oběma stranami převažují nad konkurencí a rozdíly.

Prezident Si Ťin-pching údajně zdůraznil důležitost posílení stability vztahů mezi Čínou a EU. Vztah mezi Čínou a Evropskou unií se nezaměřuje na žádnou třetí stranu, ani by neměl být závislý na žádné třetí straně nebo by jí neměl být diktován. Čína po celou dobu pohlížela na vztah ze strategické a dlouhodobé perspektivy a zajistila stabilitu a kontinuitu své politiky EU. Čína doufá, že EU rozvine nezávislejší a objektivnější vnímání Číny a přijme pragmatickou a pozitivní čínskou politiku, poznamenal čínský lídr.

Si Ťin-pching řekl, že obě strany by měly vzájemně respektovat své základní zájmy a hlavní obavy, pracovat prostřednictvím dialogu a konzultací s cílem dosáhnout konsensu a překonat rozdíly. Důležité je podle něj vzájemně respektovat své vývojové cesty.

Xinhua citovala Si Ťin-pchinga, který prohlásil, že hraní narativu takzvané „demokracie vs autoritářství“ a rozdmýchávání nové studené války přinese světu pouze rozdělení a konfrontaci.

Prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že Čína prosazuje skutečný multilateralismus a vizi globálního vládnutí zahrnující rozsáhlé konzultace, společný příspěvek a sdílený prospěch.

Tito tři vůdci si údajně vyměnili názory na ukrajinskou krizi. Von der Leyenová a Macron sdíleli evropskou perspektivu. Řekli, že oceňují snahu Číny prosazovat politické urovnání a těší se, že Čína bude hrát důležitější roli. Řekli také, že jsou připraveni spolupracovat s Čínou na nalezení způsobu, jak usnadnit rozhovory o míru.

Si Ťin-pching zdůraznil, že Čína nezávisle rozhoduje o svém postoji na základě podstaty záležitostí. Postoj Číny k Ukrajině se scvrkává na podporu mírových rozhovorů. Čína vyzývá strany, aby byly klidné a racionální a společně vytvořily podmínky pro mírová jednání.

Si Ťin-pching řekl, že naléhavou prioritou je dosáhnout příměří a postavit se proti akcím, které dále rozněcují nebo komplikují situaci. Ukrajinská krize není problém mezi Čínou a EU. Čína bude i nadále hrát pozitivní roli při usnadňování mírových rozhovorů.

Euronews říká, že Ursula von der Leyenová ve čtvrtek po setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem zopakovala, že Čína poskytnutím vojenského vybavení Rusku „významně poškodí“ její vztah s Evropskou unií.

Údajně také vyzvala Peking, aby využil svého vlivu a odradil ruského prezidenta Vladimira Putina od jednání v souvislosti s jeho nedávnou hrozbou rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku.

Zdroj: https://asiaplustj.info/en/news/world/20230407/china-france-eu-trilateral-meeting-held-in-beijing-yesterday

Čínský Si Ťin-pching bude pravděpodobně po návštěvě Moskvy jednat s Ukrajincem Zelenským

Čínský prezident Si Ťin-pching (vpravo) a ruský prezident Vladimir Putin se účastní trilaterálního setkání s mongolským prezidentem Ukhnaa Khurelsukh na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Samarkandu, Uzbekistán, čtvrtek 15. září 2022.
Čínský prezident Si Ťin-pching (vpravo) a ruský prezident Vladimir Putin se účastní trilaterálního setkání s mongolským prezidentem Ukhnaa Khurelsukh na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Samarkandu, Uzbekistán, čtvrtek 15. září 2022.

Bude to poprvé, co čínský prezident bude jednat se Zelenským od začátku rusko-ukrajinské války.
Čínský prezident Si Ťin-pching bude pravděpodobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po své návštěvě Moskvy příští týden, aby se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvádí The Wall Street Journal.

Bude to poprvé, co čínský prezident bude jednat se Zelenským od začátku rusko-ukrajinské války.

Brigádní generál Pat Ryder, tiskový mluvčí Pentagonu, dříve v březnu řekl: „Existují náznaky, že Čína zvažuje smrtící pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině.

Ryder řekl: „Pokud by Čína poskytla pomoc, smrtící pomoc Rusku, významně nebo má potenciál tento konflikt významně rozšířit a znovu podpořit ruský cíl eliminovat Ukrajinu jako zemi.

Poté, co válka mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupila do druhého roku, vyzvala Čína k příměří mezi oběma zeměmi a vydala dvanáctibodový návrh na ukončení konfliktu.

Návrh naléhal na ukončení západních sankcí uvalených na Rusko, opatření k zajištění bezpečnosti jaderných zařízení, zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a kroky k zajištění vývozu obilí poté, co narušení způsobilo prudký nárůst světových cen potravin.

Od začátku války Čína zaujala neutrální postoj, ale nikdy nekritizovala ruskou invazi. Čína také obvinila Západ z vyprovokování konfliktu a „rozdmýchávání plamenů“ tím, že poskytuje Ukrajině obranné zbraně.