Experti EastFruit upozorňují na řadu následných událostí, které mají negativní dopad na schopnost Arménie vyvážet své ovoce a zeleninu, ale i další druhy zboží. Tyto události se navíc překvapivě shodují s ochlazením vztahů mezi Arménií a Ruskem, které arménské vedení aktivně obviňuje z neplnění závazků vůči Karabachu.
O jaké události se jedná? Především je to oznámení o nečekaných opravách silnice na Horním Larsu, což je jediná trasa pro dodávku zboží z Arménie do Ruska. Oprava této hornaté silnice v zimě nedává logický smysl, a proto je takové oznámení podezřelé. Jediná alternativní trasa vede přes Ázerbájdžán, což znamená, že Arméni budou muset utratit mnohem více za vývoz po této silnici, a za druhé, tato cesta vede přes zemi, s níž byla až donedávna Arménie v aktivní fázi války, což znamená, že šance na jeho použití nejsou tak vysoké. Zde je další náhoda – Russi náhle objevil blíže nespecifikované „nebezpečné viry“ v rajčatech dodávaných z Arménie. Je tedy možné, že bude následovat zákaz dodávek produktů. Nikdy se neobtěžovali ani specifikovat typy virů.
Čtěte také: Gruzie dovezla velké objemy borůvek z Ukrajiny – co je na tom špatného?
Podle EastFruit se 94 % veškerého vývozu ovoce a zeleniny z Arménie vyváží do Ruska, přičemž 35 % všech příjmů z vývozu pochází ze skleníkových rajčat. Kromě rajčat vyváží Arménie na ruský trh čerstvé jahody, sladkou papriku, stolní hrozny, meruňky, zelí, kuchyňské bylinky, jablka, broskve, nektarinky, třešně a také ořechy, především lískové ořechy. Arménie v současnosti nemá alternativní trhy pro vývoz tohoto zboží, kromě lískových ořechů, které lze dodávat do EU. Samozřejmě bychom měli očekávat, že se Arménie pokusí zvýšit export na trhy Gruzie, Ukrajiny a Moldavska, kde její produkty nepodléhají dovoznímu clu, ale tyto země jsou také velkými exportéry a tyto trhy mají zcela odlišnou cenovou realitu. Arménské produkty bude teoreticky možné prodávat do zemí EU, jako je Bulharsko a Rumunsko, ale za předpokladu zvýšení kvality, které nelze dosáhnout rychle, a výrazného snížení cen. V důsledku toho by mohl být dopad na zahradnictví v Arménii významný.
Připomeňme, že Arménie nedávno demonstrativně ratifikovala Římský statut, z něhož vyplývá zejména povinnost zatknout ruského prezidenta Vladimira Putina v případě jeho příjezdu do Arménie k vydání k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde je Putin veden jako podezřelého a ICC vydal zatykač na jeho zatčení.