Česká republika se zavázala očkovat každého muže, ženu a dítě do roku 2030

Česká republika se zavázala očkovat každého muže, ženu a dítě do roku 2030
Česká republika se zavázala očkovat každého muže, ženu a dítě do roku 2030

Česká republika:WHO ve spolupráci s Nadací Billa a Melindy Gatesových a dalšími partnery z řad zemí, agentur OSN i farmaceutických firem vypracovala a uvedla do praxe globální očkovací agendu na příštích deset let.

Konkrétním cílem Imunizační agendy 2030 (IA2030) je očkovat každého muže, ženu a dítě na planetě do roku 2030.

Imunizační agenda 2030 pod heslem “Nenechat nikoho pozadu” mimo jiné cílí na to, aby se odstranily výjimky z očkování včetně dětí, těhotných žen nebo imigrantů.

Cíle Imunizační agendy IA2030

  • Každý člověk na planetě má být chráněn plným očkováním bez ohledu na místo, věk, socioekonomický status nebo překážky související s pohlavím.
  • Má být urychlen vývoj vakcín pro veškeré nemoci, které mohou být ovlivněny očkováním, včetně HIV, tuberkulózy, malárie a nových infekčních onemocnění.
  • Země mají posílit očkovací politiku včetně sledování proočkovanosti a poskytovat občanům pravidelné očkování v průběhu celého jejich života.
  • Země mají začlenit téma očkování do vzdělávacích programů a vytvořit nástroje pro osvětu veřejnosti.
  • Všichni lidé si očkování mají vážit a aktivně ho vyhledávat.
    Očkování má být dostupné všem lidem jako základní součást primární zdravotní péče.
  • Očkovat se má bez výjimky i mezi komunitami postiženými konflikty, katastrofami a humanitárními krizemi.
  • Má být zahájen vývoj nových vakcín a technologií včetně bezjehlové technologie.
  • Země mají vyvinout robustní, inovativní strategie ke zmírnění dezinformací o očkování a snížení jejich šíření a negativního dopadu.

Česká republika se k dodržování Imunizační agendy IA2030 zavázala prostřednictvím dohody o spolupráci Ministerstva zdravotnictví ČR se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), kterou podepsal 25. března za Ministerstvo zdravotnictví Vlastimil Válek.

Kompletní český překlad dokumentu Imunizační agendy 2030 si stáhněte ZDE.

Zdroj: https://www.zlatyspendlik.cz/1795-2/

Varšavská smlouva, 14. května 1955

Varšavská smlouva 1955 – o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, podepsané Albánií, Bulharskem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem, SSSR a Československem 14. května na Varšavském zasedání evropských států o zajištění míru a bezpečnosti v Evropě. Vstoupila v platnost dne 5. června 1955 (poté, co polská vláda uložila všechny účastníky Varšavské smlouvy s ratifikačními nástroji).

Uzavření Varšavské smlouvy bylo způsobeno hrozbou míru v Evropě, která vznikla v důsledku ratifikace Pařížských dohod západními státy z roku 1954, které umožnily vytvoření nové vojenské skupiny – Západoevropské unie s účastí Německa a jejího začlenění do Severoatlantické smlouvy z roku 1949. Cílem Smlouvy je přijmout nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti států, které milují mír, a udržení míru v Evropě; je přísně obranná. V souladu se svými podmínkami a Chartou OSN, státy, které jsou stranami Varšavské smlouvy, se zavázaly zdržet se svých mezinárodních vztahů před hrozbou nebo použitím síly; jednat v duchu přátelství a spolupráce s cílem dále rozvíjet a posilovat hospodářské a kulturní vazby mezi sebou v souladu se zásadami vzájemného respektu k nezávislosti, \ t

Varšavská smlouva umožňuje vzájemné konzultace svých účastníků ve všech důležitých mezinárodních otázkách, které ovlivňují jejich společné zájmy, jakož i okamžité konzultace, pokud podle názoru některého z účastníků hrozí ozbrojený útok nebo takový útok nastane v jednom nebo více členských státech Varšavské smlouvy. . Byl vytvořen Politický poradní výbor (PAC), který má konzultovat a řešit otázky vyplývající z provádění Varšavské smlouvy, na které jsou zastoupeni všichni členové Varšavské smlouvy.

V případě ozbrojeného útoku v Evropě na některý ze států, které jsou stranami Varšavské smlouvy, je každý stát, který je smluvní stranou Varšavské smlouvy, povinen poskytnout napadeným státům okamžitou pomoc všemi prostředky, které jsou pro ně nezbytné, včetně použití ozbrojených sil. Přijatá opatření jsou hlášena Radě bezpečnosti OSN a končí, jakmile Rada přijme opatření nezbytná k obnovení míru. Účastníci Varšavské smlouvy přijali dohodu o zřízení Společného velení (OK) ozbrojenými silami, která byla přidělena účastníky Varšavské smlouvy OC. Když vrchní velitel Spojených ozbrojených sil (OVS) vytvořil ústředí OVS. Velení vojsk každé strany Varšavské smlouvy, přidělené OVS,

Termín Varšavské smlouvy je 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které jsou smluvními stranami Varšavské smlouvy, které rok před uplynutím lhůty nebudou předávat prohlášení polské vlády o vypovězení Varšavské smlouvy.

Varšavská smlouva bude neplatná, pokud bude uzavřena evropská smlouva o kolektivní bezpečnosti. Je otevřen k přistoupení dalších států, které vyjadřují ochotu podporovat mír a bezpečnost národů. Když Varšavská smlouva byla podepsána NDR, byla učiněna výhrada, že sjednocené Německo bude osvobozeno od závazků, které na sebe převzala jedna nebo druhá jeho část podle příslušných vojensko-politických smluv a dohod uzavřených před jejím sjednocením. Zástupce Číny, který byl přítomen při podpisu Varšavské smlouvy jako pozorovatel, řekl, že Čínská lidová republika plně souhlasí s Varšavskou smlouvou a podporuje ji, s ohledem na to, že mír a bezpečnost v Asii jsou neoddělitelné od míru a bezpečnosti v Evropě.

Na zasedáních PAC (27. – 28. ledna 1956, 24. května 1958, 4. února 1960 a 28. – 29. března 1961) a na zasedání ministrů zahraničních věcí smluvních stran Varšavské smlouvy a ČLR (27. – 28. dubna 1959), jakož i individuálních schůzek ministrů zahraničních věcí. akce státu – účastníci Varšavské smlouvy, opakovaně předkládali západním mocnostem návrhy na nahrazení stávající armády. seskupení podle systému kolektivního zabezpečení v Evropě; uzavřít pakt o neútočení mezi účastníky NATO a Varšavské smlouvy; vytvořit jadernou a raketovou zónu ve střední Evropě; snížit a následně zcela stáhnout zahraniční jednotky na území států, které jsou smluvní stranou NATO a Varšavské smlouvy. V Deklaraci smluvních stran Varšavské smlouvy ze dne 4. února 1960 se jedna z hlavních otázek zabývala problémem odzbrojení a odstranění hrozby atomové války. „Zájmy lidstva nevyžadují, aby byly zbraně s jadernými raketami vůbec aktivovány …“ – uvedeno v Deklaraci, – … Nejjistější cestou k dosažení tohoto cíle je zničení všech typů zbraní, všech válečných zbraní, „e. Všeobecné a úplné odzbrojení všech států“ Státy, které jsou stranami Varšavské smlouvy, jednostranně provedly řadu opatření ke zmírnění mezinárodního napětí. V letech 1955-1958 snížili počet svých ozbrojených sil téměř o 2,5 milionu lidí. V souvislosti s dočasnou přítomností sovětských vojsk na území některých států, které jsou stranami Varšavské smlouvy, byly podepsány dohody o postavení těchto jednotek mezi SSSR a Polskem (17. prosince 1956), mezi SSSR a NDR (12. března 1957), mezi SSSR a Rumunskem (15. dubna 1957), mezi SSSR a Maďarskem (27. května 1957). 24. května 1958, PAC schválil sovětský návrh, souhlasil s vládou Rumunska, o stažení sovětských vojsk z Rumunska (v červenci 1958, sovětská vojska byla stažena z území Rumunska) a na redukci množství sovětských vojsk rozmístěných v Maďarsku. 3. srpna 1961 se v Moskvě konala schůzka prvních tajemníků ústředních výborů komunistických a dělnických stran zemí Varšavské smlouvy o otázkách souvisejících s přípravami na uzavření německé mírové smlouvy.

V. V. Sobakin. Moskva

Sovětská historická encyklopedie. V 16 svazcích. – M.: Sovětská encyklopedie. 1973-1982. Svazek 2. BAAL – WASHINGTON. 1962.

Publikace:

Varšava setkání s Evropou. stav míru a bezpečnosti v Evropě, (1955), M., 1955; Prohlášení státu – účastníci Varšavské smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, (1956), Pravda, 1956, 29. ledna č. 29 (13692); Prohlášení státu – účastníci Varšavské smlouvy, (1958), Pravda, 1958, 27. května č. 147 (14541); Komuniké na zasedání ministrů. záležitostí zemí – účastníků Varšavské smlouvy a Kit. Nar. Republic, (1959), Pravda, 1959, 29. dubna č. 119 (14878); Prohlášení státu – účastníci Varšavské smlouvy, (1960), Pravda, 1960, únor 5, č. 36 (15160) 4 Komuniké na zasedání Politika. Poradenství k tomu (1961), Pravda, 1961, 31. března č. 90 (15580); Zpráva ze zasedání prvních tajemníků Ústředních komunistických výborů. a dělnické strany členských zemí Varšavské smlouvy (1961), Pravda, 1961, 6. srpna č. 218 (15708); Prohlášení vlád smluvních států Varšavské smlouvy, Pravda, 1961, 14. srpna č. 227 (15717); V sídle Sjednocených ozbrojených sil zemí Varšavské smlouvy, Pravda, 1961, 26. září č. 270 (15760); Setkání ministrů obrany států, které jsou stranami Varšavské smlouvy, Pravda, 1962, 2. února č. 33 (15889).

Literatura: Tunkin GI, o některých otázkách mezinárodní smlouvy v souvislosti s Varšavskou smlouvou, „Sovětský stát a zákon“, 1956, č. L; G. Žukov, Varšavská smlouva a mezinárodní bezpečnostní otázky, M., 1961.

SEPS sa darilo eliminovat neplánované toky elektřiny

Neplánované toky elektřiny mohou v extrémních případech vyvolat takzvaný zatemnění, tedy úplný výpadek elektřiny v síti. Takýto extrém však Slovensko neohrozil.

Slovenská elektrizační přenosová soustava (SEPS) i v minulém roce evidovala neplánované toky elektřiny. Ty vzniknou pro přeshraniční transakce uzavřené v rámci společné německo-rakouské obchodní zóny. Němci a Rakušani totiž při výměně mezi sebou přenášejí velkou část elektrické energie přes okolní státy. Neplánované toky elektřiny mohou v extrémních případech vyvolat takzvaný zatemnění, tedy úplný výpadek elektřiny v síti. Jak uvedl vedoucí odboru komunikací SEPS Norbert Deák, takovýto extrém však Slovensko vloni nehrozil.

„Naším úlohou vyplývajícím ze zákona o energetice je zaručit bezpečnou a spolehlivou provoz elektrického systému. Odborní odborníci zajišťují předpověď fenoménů v soustavě a online řízení systému, které zahrnují nejen zabezpečení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou na území Slovenska s ohledem na dohodnuté mezinárodní výměny elektřiny, ale také záruku toho, že žádný ze zařízení přenosové soustavy není přetížen a provoz systému neohrozí ani případný poruchový výpadek nějakého prvku přenosové soustavy, „řekl Deák.

Proti neplánovaným tokům elektřiny, s nimiž se zabývají provozovatelé přenosových soustav, zejména při spuštění větrných elektráren v severním Německu, bojuje SEPS v součinnosti s partnerskými provozovateli v zahraničí. „Společné úsilí o jeho řešení ze strany provozovatelů systémů našich regionů na všech fórech má však již první výsledky, o čemž svědčí i skutečnost, že Evropská komise vypracovala studii, která popisuje stav v regionu a navrhuje možná změna obchodních zón,“ dodal Deák . Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav pro elektrickou energii).

Eliminovat neplánované toky elektřiny by měl pomáhat i při výstavbě čtyř transformátorů v česko-německých hranicích, na kterých se dohodl český provozovatel přenosové soustavy ČEPS se svými německými kolegy. Zprávy na české zpravodajské televizi ČT24 uvedly na svém internetovém serveru české zpravodajské televize. Transformátory mají chránit českou síť před „šokmi“ vyvolanými větrnými elektrárnami v severním Německu. „Dá se očakávat pozitivní vliv těchto zařízení na poměry v české přenosové soustavě. Když se zabedzí přenosu elektřiny zobchodované v německo-rakouské zóně soustavami směrem na východ (Česká republika, Polsko), část původních kruhových toků nebude přes naši soustavu, „konstatoval Deák.