Roman Pavlík – tak dnes to je již 20 let, kdy jsem dne 30. listopadu 2005 na vlastní žádost bez uvedení důvodu odešel ze služebního poměru od Policie České republiky

Roman Pavlík
Roman Pavlík

Ahoj přátelé a kamarádi… Tak dnes to je již 20 let, kdy jsem dne 30. listopadu 2005 na vlastní žádost bez uvedení důvodu odešel ze služebního poměru od Policie České republiky. V den mého odchodu mi bylo 36 let a 3 měsíce… Pracoval jsem jako „operativec“ na 1. oddělení tehdejší policejní Správy hl.m.Prahy v Kongresové –tedy na „pražské mordpartě“ jako komisař SKPV – Služby kriminální policie a vyšetřování v hodnosti poručíka.

Často dostávám dotaz, proč jsem z místa na „pražské mordpartě“ a v takovém mladém věku vůbec odcházel… I když důvod mého odchodu byl již publikován v dubnu 2018 v časopisu REPORTÉR pod názvem „PŘÍBĚH POLICAJTA“ a to dnes již mým přítelem Jaroslavem KMENTOU a asi 2x jsem ho v minulosti uvedl v některém z mých příspěvků na mém profilu FCB, tak abych předešel Vašim případným dotazům v komentářích a po messengeru, rozhodl jsem se, že tento důvod zveřejním znovu a to „již napsaný v mých VZPOMÍNKÁCH na straně 324-325“, o kterých jsem Vás informoval v mém příspěvku na mém profilu FCB a to dne 23. listopadu 2025 v 18.00 hodin a o které jste projevili nebývalý zájem.
…Když jsem měl volněji, stále jsem pracoval na osobě kmotra Františka MRÁZKA a na mých schůzkách se svými „informátory“ jsem se stále zajímal o jeho činnost a úkoloval jsem je k získávání informací k násilné trestné činnosti ať už k vydírání nebo vražd, ve kterých měl František MRÁZEK nepochybně své prsty, i když už jsme na našem 1. oddělení případy vražd Ladislava DĚDKA, Miloše WEISSE, Ivana LHOTSKÉHO a Rudolfa JAVORNICKÉHO, ze kterých byl František MRÁZEK důvodně podezřelý jako objednavatel již neměli, stejně tak jako byl důvodně podezřelý z objednání vraždy Václava DVOŘÁKA z Kostelce nad Černými Lesy dne 28. dubna 1992, kterou spáchal Bohuslav HÁJEK což později potvrdil syn Antonína BĚLY –Jaroslav BĚLA… To, že si také objednal vraždu Antonína BĚLY spáchané dne 14. dubna 1996 nepochyboval nikdo jak z policistů, tak i z pražské galerky, „Chtěl jsem legálně „dostat“ Františka MRÁZKA, který měl u mě „VROUBEK“ a pomoci svým kamarádům a bývalým kolegům z mordparty pplk. KOPPOVI a kpt. DVOŘÁKOVI, kteří odešli a nastoupili do týmu „KRUH“ na SPOK –ZHTČ, u mjr. Karla TICHÉHO. Hlavně mě zajímali informace k smrti mého bývalého parťáka por. Tomáše BENEŠE a státní zástupkyně JUDr. Stáni KOZUBKOVÉ… Později již po smrti Františka MRÁZKA z ÚOOZ vyplavalo, že je podezřelý z objednání dalších 14 vražd a dalších 21 nejasných úmrtí jemu nepohodlných lidí…
Začátkem měsíce září jsem byl jedním „informátorem“, který se pohyboval ve zločineckém prostředí pražské galerky požádán o schůzku, na kterou by měl přijít někdo koho nezná, on že dělá pouze „prostředníka přes zase jiného prostředníka“. Nevěděl jsem o co se jedná, kdyby to bylo někde na odlehlém místě, nešel bych tam sám bez zajištění, ale protože schůzka měla proběhnout v prostoru restaurace hotelu FÓRUM, který stojí před budovou Kongresová a „vždy“ jsem chodil neustále ozbrojen s nábojem v nábojové komoře služební pistole, takže jsem na schůzku ve stanovený den a hodinu šel. Posadil jsem se v restauraci, objednal si kávu, minerální vodu a vyčkával příchodu člověka, který se mnou chtěl mluvit. V tom jsem uviděl Františka MRÁZKA, který směřoval přímo ke mně. Byl oblečen do plátěných kalhot, bílé košile s kravatou, plátěného saka a posadil se ke mně. Musím se přiznat, že jsem byl překvapen, samotného Františka MRÁZKA jsem tedy opravdu nečekal…
František MRÁZEK byl pěkně „nasranej a v obličeji rudý vzteky“. Jen si přede mně sedl, hned na mě spustil. Tak hele… už tě mám plné zuby, už mi otravuješ život přes 10 let a to stačilo. Ani nevíš, jak mě sereš a kolik jsi mě za těch 10 let už stál peněz na úplatky, abych se tě zbavil a které jsem vyhodil z okna. Uplatit tě nejde, zavřít tě „neumím“ a já už nevím jak se tě mám zbavit, takže… přitom si sáhl do pravé kapsy plátěného saka a vyndal na stůl tři fotografie „manželky a mých dětí!!!“. Manželka byla vyfotografována před naším domem, kde jsem bydlel a moje děti, jak vycházejí ze školy a na každou fotografii postavil ostrý náboj ráže 9 mm a do očí mi řekl… Buďto s tím „slíděním“ kolem mě okamžitě přestaneš a do konce roku od POLICIE odejdeš, nebo o ně přijdeš. „MŮŽEŠ SI VYBRAT!!!“. Doufám, že ti to je jasné a vzal si ze stolu nábojnice s fotkami a strčil zpět do kapsy svého saka. Hned poté vstal a z restaurace hotelu FÓRUM odešel následován svým bodyguardem“. Tato naše „schůzka“ netrvala snad ani ne minutu, a já jsem od příchodu Františka MRÁZKA neřekl ani slovo. Tak „vzteklého a nasraného“ Františka MRÁZKA jsem vlastně ještě nikdy neviděl!
Když jsem se z toho vzpamatoval, odešel jsem z restaurace hotelu FÓRUM a jel jsem domů. Stavil jsem se v Barrandovské nálevně, kde jsem si dal pivo a přemýšlel jsem, co mám dělat. Věděl jsem, že na MRÁZKA nemám a jeho hrozbu musím brát smrtelně vážně. Když to nahlásím, tak to popře, „bylo to mezi čtyřmi očima beze svědků a zaplatí si x svědků“, že byl jinde a ještě mě obviní z křivého obvinění. Pokud nepřestanu a neodejdu, je jasné, že se to dozví, objedná si likvidaci mé manželky a mých dětí, on se bude někde válet na dovolené mimo Českou republiku. Věděl jsem přesně, čeho je František MRÁZEK schopný, jaké má kontakty… tak jsem se rozhodl… Končím s touto prací, nenechám si přeci vyvraždit svoji rodinu. Něco jsem v mé dosavadní práci již dokázal, splnil jsem si dětský sen, ale i když jsem měl policejní práci rád, nebudu vystavovat svoji rodinu nebezpečí čím mi vyhrožoval, a že by to splnil, o tom jsem byl 100% přesvědčen! Mojí soukromou válku s Františkem MRÁZKEM, kterou jsem vedl přes 10 let jsem „bohužel ke své nelibosti prohrál“. Věděl jsem, že musím koncem měsíce září 2005 napsat žádost o propuštění ze služby příslušníka Policie České republiky a pomalu si hledat nové zaměstnání, ale vůbec jsem neměl představu jaké. Přeci jen jsem měl ještě dostatek času a v této době „napadl“ nový případ vraždy, který mě hluboce zasáhl. Věděl jsem, že to bude jeden z „posledních případů“ na kterém jsem musel stůj co stůj pracovat!!!…
Tak to byl úryvek z mých VZPOMÍNEK a věřím, že jsem tímto předešel případným dotazům týkajících se mého odchodu od Policie České republiky.