Turecké banky implementují ruský systém platebních karet MIR. Zasáhne Západ?

Turecké banky implementují ruský systém platebních karet MIR. Zasáhne Západ?
Turecké banky implementují ruský systém platebních karet MIR. Zasáhne Západ?

V roce 2014, po anexi Krymu, byly na Rusko uvaleny sankce a Visa a Mastercard se rozhodly dočasně zablokovat karty vydané na Krymu nebo bankami na „černé listině“. Z tohoto důvodu se Rusové rozhodli vyvinout vlastní platební systém, tzv Mir. Tento systém byl velmi dobře přijat v Rusku a Turecku. V této středomořské zemi jej aktuálně schvaluje pět bank, z nichž dvě jsou pod kontrolou vlády. navíc Recep Tayyip Erdogan po setkání s Vladimirem Putinem médiím řekl, že turecké banky budou systém nadále akceptovat. Stojí za zmínku, že informace o tom vyvolaly na Západě obavy, že se Turecko stane kanálem, přes který bude Rusko moci nelegálně převádět finanční prostředky. Zprávy Financial Times ukazují, že někteří evropští politici zvažují odvetu proti Turecku, pokud bude pokračovat ve spolupráci s Ruskem.

Po anexi Krymu v roce 2014 Amerika a Evropa uvalily na Rusko tvrdé sankce a Visa a Mastercard nakrátko zablokovaly karty vydávané na Krymu nebo bankami na „černé listině“. Z tohoto důvodu se Rusové rozhodli vyvinout vlastní platební systém, tzv Mir, což v jejich jazyce znamená svět nebo mír. Platební karty Mir v samotném Rusku, zejména poté, co země zahájila svou invazi, rychle začaly získávat na popularitě. Z dat zveřejněných agenturou TASS, což je ústřední tisková agentura Ruské federace, ukazuje, že k 1. dubnu letošního roku bylo v oběhu asi 125 milionů karet Mir, zatímco v roce 2016 jich bylo jen asi 1,76 milionu. Stojí za zmínku, že i přes vcelku dobré přijetí v Rusku se nový platební systém ukázal do značné míry jako neúspěch.

No a Rusové mají problém s takovým základem elektronických platebních systémů, jako je vydávání karet. Ruské banky si v březnu kvůli rostoucímu zájmu o MIR karty objednaly u ministerstva průmyslu a obchodu asi 120 milionů platebních karet. Tamní, jediný výrobce čipů bankovních karet je zase schopen vyrobit jen 20 milionů ročně. Situace související s vysokou poptávkou po platebních kartách a nedostatkem čipů k nim vedla např. k tomu, že Sper Bank začal trhat žetony z neaktivních karet, aby vydal nové. Dalším problémem ruského platebního systému je, že je negativně vnímán v zahraničí, kde dominují Visa a Mastercard. Ve skutečnosti však existuje jedna poměrně velká rozvojová země, kde se to docela chytlo – Turecko.

Turecké banky se již řadu let připravují na přijetí Mir karet ve svých bankomatech a platebních terminálech. Jako první tak učinil İşbank . Největší turecká banka se v roce 2019 rozhodla využít toho, že je země mezi ruskými turisty velmi oblíbená a umožnila jim používat karty Mir jak k výběru prostředků z bankomatů, tak k platbám na platebních terminálech. V současnosti je takových bank pět. Jedná se o İ şbank, Ziraat Bankasi, VakifBank, DenizBank a Halkbank. Stojí za zmínku, že Ziraat Bankasi je státní bankou a většinovým akcionářem Halkbankje tu turecká vláda. Navíc Recep Tayyip Erdogan, navzdory odsouzení ruské invaze, po setkání s Putinem oznámil, že nehodlá měnit skutečnost, že turecké banky, včetně těch, které kontroluje vláda, přijímají ruský Mir.

Turecký prezident navíc oznámil, že jeho země bude spolupracovat s Ruskem i v energetických otázkách. Například aktuálně rozestavěnou jadernou elektrárnu v Akkuyu staví ruský Rosatom zcela z vlastních zdrojů. Navíc podle dohody podepsané mezi ruskou vládou a ruskou společností bude továrna po částečném uvedení do provozu v roce 2023 po dobu 25 let vlastněna výhradně Rusy. Společnost navíc získala povolení k výstavbě námořního přístavu v tomto městě, což znamená, že Rusko v příštích letech s největší pravděpodobností postaví svůj první přístav ve Středozemním moři. Turecko navíc nehodlá přestat dovážet ruské energetické zdroje, jako je uhlí, ropa a zemní plyn.

Zasáhne Západ?

Stojí za zmínku, že informace o spolupráci v oblasti financí a energetiky mezi Tureckem a Ruskem vyvolaly u západních představitelů značné obavy. Mnoho z nich začalo mít podezření, že by se Turecko mohlo stát kanálem, přes který by Rusové mohli nelegálně převádět své finanční prostředky. Navíc jeden vysoký představitel EU řekl Financial Times (FT), že pokud Erdogan dodrží sliby dané Putinovi na posledním setkání, některé země by mohly vyzvat své společnosti, aby přestaly působit v Turecku, což by jistě tvrdě zasáhlo jejich větší ekonomiku. I když, jak zdůraznili jiní západní představitelé dotazovaní novináři FT, taková situace nastane je spíše nepravděpodobná, a to jak kvůli politickým, tak ekonomickým otázkám.