Scházejí se každé pondělí ve městech napříč Německem, aby se vyslovili proti aktuální politice Berlína zahrnující i tvrdé protiruské sankce a podporu Ukrajiny. Demonstrantů je sice jen několik stovek, průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že u našeho západního souseda stoupá počet těch, kteří se staví proti počínání NATO.
„Chceme, aby váleční štváči NATO přestali vytvářet konflikt mezi Německem a Ruskem, mezi Ukrajinou a Ruskem. Lidé musí pochopit, že nejsme nacisté,“ rozčiluje se na protestu ve východoněmeckém Lipsku důchodkyně Sabine Kunze a v ruce svírá hnědý transparent s nápisem „Mír s Ruskem“. Vlezlá zima a mrholení typické pro polovinu listopadu neodradily ani Davida, zhruba třicetiletého nezaměstnaného muže z Braniborska. Ten pro změnu nese kartonový obrázek kancléře Olafa Scholze, na jehož opačné straně stojí nápis „Bidenova válka“.
Někteří jsou tak vynalézaví, že mají na plakátech složitě načrtnuté paralely mezi devítiměsíční válkou na Ukrajině a pandemií koronaviru.
„Obyčejní Němci platí za to, že se chce Amerika vměšovat do Ruska,“ říká David a dodává, že jeho účty rostou, zatímco šance na získání práce se snižují. Lidí jako David a Sabine tu postává odhadem zhruba pár stovek a společně tvoří poměrně pestrou směsici. Jsou mezi nimi studenti, důchodci i rodiny s dětmi. Jedno je ale spojuje. S gradující protiamerickou rétorikou řečníků sílí i jejich potlesk, nadšení a jásot.
Tak vypadá již několik týdnů centrální lipské náměstí Augustusplatz každé pondělí v podvečer. Stejně jako v 80. letech, kdy se zde se železnou pravidelností jednou za týden scházeli odpůrci komunistického režimu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s politikou tehdejší Německé demokratické republiky.
Pokračování zde https://www.voxpot.cz/tvrde-potrestani-ruska-vinu-nese-i-nato-je-presvedcena-skoro-polovina-nemcu/