Vztah práva EU a slovenského práva

Vedle přípravě podkladů na jeden projekt jsem narazil na potřebu ujasnit si vztah „zákonů EU“ a slovenské legislativy. Věděl jsem, že EU má „nějaké směrnice a nařízení“ a že některé se uplatňují přímo, aniž by se jimi zabýval náš parlament a některé musí parlament přenést do našich zákonů. Ale „co je co“ jsem nevěděl. Jen jsem vnímal, že evropské právo je nějak nadřazené našim zákonům a dokonce ústavě. Abych v tom měl jasněji, tak jsem začal „studovat“ a výsledek jsem shrnul zde.

Nejdůležitější státní zákon – ústava
Každý stát, s podobným společenským zřízením jako máme my (normální demokracie), má jako hlavní zákon ústavu. U nás je to Ústava České republiky. Byla přijata v roce 1992 a její text si můžete přečíst v oficiální elektronické sbírce zákonů www.slov-lex.sk nebo v čitelnější verzi na stránce ZakonyPreLudí.sk. Je to Ústavní zákon č. 460/1992 Sb., Který byl přijat Slovenské parlamentem 1. 9. 1992.

Ústava ČR ve svém prvním článku říká: „Odstavec (1) Slovenská republika je svrchovaný, demokratický a právní stát. Neváže se na žádnou ideologii ani náboženství. „Avšak nakolik jsme se chtěli zapojit i do vyššího celku jako je naše republika, tak naše ústav byla v roce 2001 upravena tak, že dobrovolně část našich zákonných pravomocí můžeme přenést jinde. Do Ústavy SR přibyl článek 7:

„Čl. 7
(1)
Slovenská republika může na základě svobodného rozhodnutí vstoupit do státního svazku s jinými státy. O vstupu do státního svazku s jinými státy nebo o vystoupení z tohoto svazku se rozhodne ústavním zákonem, který se potvrdí referendem.
(2)
Slovenská republika může mezinárodní smlouvou, která byla ratifikována a vyhlášena způsobem stanoveným zákonem nebo na základě takové smlouvy přenést výkon části svých práv na Evropská společenství a Evropskou unii. Právně závazné akty Evropských společenství a Evropské unie mají přednost před zákony České republiky. Převzetí právně závazných aktů, které vyžadují implementaci, se provede zákonem nebo nařízením vlády podle čl. 120 odst. 2.
… “

Tím se od 1. 7.2001 položila možnost České republiky vstoupit do Evropské unie a část našich zákonů podřídit právnímu řádu EU. Protože i proběhlo platné referendum, tak 1. 5. 2004 jsme se stali členem EU. Tímto dnem se na nás všech vztahuje i právo EU. To má několik úrovní, některé jsou pro nás platné bez vlivu NR SR nebo Vlády SR, jiné musí být do zákonů nebo nařízení vlády implementovány – musí být prohlášeny novým zákonem nebo nařízením vlády. V další kapitole se podíváme na jednotlivé druhy EU legislativy.

Nejdříve legislativa EU, až poté naše
Prameny práva EU
V EU jsou dva hlavní prameny práva: primární právo a sekundární právo (zdroj: Evropský portál e-justice).

Primární právo tvoří smlouvy vytvářející právní rámec Evropské unie. Sekundární právo tvoří právní nástroje založené na těchto smlouvách, jako jsou nařízení, směrnice, rozhodnutí a dohody. Kromě toho existují obecné zásady práva EU, judikatura vytvořená Soudním dvorem Evropské unie a mezinárodní právo.

Rozpoznávacím znakem práva EU je, že je přímo vymahatelné před soudy členských států EU ( „přímý účinek“) a že se může stát, že zákony členských států EU nemusí být použitelné v případě, kdy jsou v rozporu s právem EU ( „nadřazenost“ práva EU).

Primární právo EU (smlouvy)
Primární právo lze považovat za hlavní pramen práva Evropské unie. Má nejvyšší postavení v rámci evropského právního řádu a tvoří ho zejména následující smlouvy: „zakládací“ smlouvy: Smlouva o Evropské unii, Smlouva o fungování EU a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii ,; protokoly a přílohy ke smlouvám, smlouvy o přistoupení členských států Evropské unie a další smlouvy.

Sekundární právo EU (právní předpisy, dohody atd.)
Sekundární právo tvoří takzvané jednostranné akty a dohody. To jsou: nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska a doporučení. (Zdroj: europa.eu)

Nařízení (Regulations)
Nařízení je obecně závazný právní akt, který je přímo použitelný v celém rozsahu v celé EU. Když chtěla například EU zajistit existenci společných záruk vztahujících se na potraviny dovážené ze zemí mimo EU, přijala Rada nařízení.

Směrnice (Directives)
Směrnice je právní akt, kterým se stanoví cíle, které mají dosáhnout členské státy EU. Je však na jednotlivých zemích, aby navrhly vlastní právní předpisy, kterými se tyto cíle dosáhnou. Jedním z příkladů je směrnice o právech spotřebitelů, kterou se posilují práva spotřebitelů v celé EU, například prostřednictvím odstranění skrytých online poplatků a nákladů a prodloužení lhůty, během níž může spotřebitel odstoupit od smlouvy.

Rozhodnutí (Decisions)
Rozhodnutí je právní akt závazný pouze pro toho, komu je adresován (např. Členskému státu nebo společnosti) a je závazné v celém rozsahu. Komise například přijala rozhodnutí o účasti EU v různých organizacích pro spolupráci při předcházení ter

SEPS sa darilo eliminovat neplánované toky elektřiny

Neplánované toky elektriny mohou v extrémních případech vyvolat takzvaný zatemnění, tedy úplný výpadek elektřiny v síti. Takýto extrém však Slovensko neohrozil.

Slovenská elektrizační přenosová soustava (SEPS) i v minulém roce evidovala neplánované toky elektřiny. Tie vzniknou pro přeshraniční transakce uzavřené v rámci společné německo-rakouské obchodní zóny. Nemci a Rakousko totiž při výměně mezi sebou přenášejí velkou část elektrické energie přes okolní státy. Neplánované toky elektriny mohou v extrémních případech vyvolat takzvaný zatemnění, tedy úplný výpadek elektřiny v síti. Jak uvedl vedoucí odboru komunikací SEPS Norbert Deák, takovýto extrém však Slovensko vlani nehrozil.

„Naším úlohou vyplývajícím ze zákona o energetice je zaručit bezpečnou a spolehlivou provoz elektrického systému. Odborní odborníci zajišťují předpověď fenoménů v soustavě a online řízení systému, které zahrnují nejen zabezpečení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou na území Slovenska s ohledem na dohodnuté mezinárodní výměny elektřiny, ale také záruku toho, že žádný ze zařízení přenosové soustavy není přetížen a provoz systému neohrozí ani případný poruchový výpadek nějakého prvku přenosové soustavy, „řekl Deák.

Proti neplánovaným tokom elektřiny, s nimiž se zabývají provozovatelé přenosových soustav, zejména při spuštění větrných elektráren v severním Německu, bojuje SEPS v součinnosti s partnerskými provozovateli v zahraničí. „Společné úsilí o jeho řešení ze strany provozovatelů systémů našich regionů na všech fórech má však již první výsledky, o čemž svědčí i skutečnost, že Evropská komise vypracovala studii, která popisuje stav v regionu a navrhuje možná změna obchodních zón,“ dodal Deák . Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav pro elektrickou energii).

Eliminovat neplánované toky elektřiny by měl pomáhat i při výstavbě čtyř transformátorů v česko-německých hranicích, na kterých se dohodl český provozovatel přenosové soustavy ČEPS se svými německými kolegy. Zprávy na české zpravodajské televizi ČT24 uvedly na svém internetovém serveru české zpravodajské televize. Transformátory mají chránit českou síť před „šokmi“ vyvolanými větrnými elektrárnami v severním Německu. „Dá se očakávat pozitivní vliv těchto zařízení na poměry v české přenosové soustavě. Když se zabedzí přenosu elektřiny zobchodované v německo-rakouské zóně soustavami směrem na východ (Česká republika, Polsko), část původních kruhových toků nebude přes naši soustavu, „konstatoval Deák.